Článek
Za Českou konferenci rektorů (ČKR) to v pondělí 5. června uvedl její předseda Martin Bareš.
„ČKR dlouhodobě poukazuje na neuspokojivý stav financování českého vysokého školství a opakovaně zdůrazňuje nutnost zvýšit podíl financování vysokého školství zpět na úroveň 0,65 procenta HDP, neboť aktuální podíl je v České republice nižší než v ostatních zemích Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Další snižování finančních prostředků v oblasti vysokého školství považuje ČKR za zcela nepřijatelné a hluboce neprozíravé,“ uvedl Bareš, který je zároveň rektorem Masarykovy univerzity v Brně.
OECD
Vznikla 30. září 1961 s cílem podporovat opatření, jejichž smyslem je:
- dosáhnout co nejvyššího udržitelného ekonomického růstu, zaměstnanosti a stoupající životní úrovně členských zemí při udržení finanční stability;
- přispívat k rozvoji světového obchodu na mnohostranném nediskriminačním základě v souladu s mezinárodními závazky.
Má 38 členů: Austrálie, Belgie, Česká republika (od roku 1995), Dánsko, Estonsko, Finsko, Francie, Chile, Island, Irsko, Itálie, Izrael, Japonsko, Jižní Korea, Kanada, Kolumbie, Kostarika, Litva, Lotyšsko, Lucembursko, Maďarsko, Mexiko, Německo, Nizozemsko, Nový Zéland, Norsko, Polsko, Portugalsko, Slovensko, Slovinsko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko, Rakousko, Řecko, Turecko, USA a Velká Británie.
Čeká se narůst počtu uchazečů o studium
Jedním z důvodů proti snižování rozpočtu pro univerzity je očekávaný nárůst počtu zájemců o studium a studentů v dalších letech. Na univerzity se budou hlásit silné populační ročníky, které nyní nastupují na střední školy.
Mezi studenty tuzemských VŠ loni opět ubylo Čechů
Plošné škrty v rozpočtu na vědu a školství přitom mohou podle rektorů vyvolat odchody vědců a akademiků, a hrozí tak prohlubování personální nestability a snižování konkurenceschopnosti českých VŠ. Méně peněz na vědu podle ČKR omezí vědecká bádání.
Vrchní představitelé univerzit rovněž varují před nahrazováním peněz pro vysoké školy z českého státního rozpočtu financemi z Evropských strukturálních a investičních fondů. Český stát by měl snížit závislost na účelovém financování, míní rektoři.
Podle návrhu rozpočtu na rok 2024, který unikl do médií, by se rozpočet na vědu a výzkum měl snížit o desetinu a ministerstvo školství by oproti letošku mělo na výdajích ušetřit 30 miliard korun. Pro tento rok je na výzkum a vývoj ve školství vyhrazeno zhruba 20 miliard Kč, včetně peněz z Evropské unie. Částka je zhruba o půl miliardy vyšší než v roce 2022. Na vzdělávání na veřejných univerzitách je letos určeno asi 31 miliard Kč, loni to bylo 28,6 miliardy.
Bude se upravovat?
Ministryně pro vědu Helena Langšádlová (TOP 09) a ředitelka odboru vnějších vztahů a komunikace MŠMT Tereza Fojtová ČTK řekly, že uniklý návrh rozpočtu je pouze pracovní verzí. O podobě rozpočtu na rok 2024 se podle nich povedou nyní diskuse. Langšádlová poznamenala, že snížení rozpočtu pro vědu, výzkum a inovace o 10 procent je nepřijatelné.
Podle Fojtové se verze rozpočtu musí upravit, protože nezohledňuje závazky vlády vůči školství. Patří k nim kupříkladu závazek mít platy učitelů od příštího roku na úrovni nejméně 130 procent průměrné hrubé nominální mzdy. Úpravu platů minulý týden schválili senátoři.
Senát potvrdil 130 procent průměrné mzdy na platy učitelů
Se zmíněnými plánovanými škrty v návrhu rozpočtu na rok 2024 nesouhlasí ani Vysokoškolský odborový svaz.
Z redukce rozpočtu na výzkum má obavy i předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová. Podle jejího vyjádření z minulého týdne je už nyní věda v Česku ve srovnání s vědecky vyspělými zeměmi podfinancovaná. Podle zjištění Deníku N by se rozpočet Akademie věd pro rok 2024 měl dostat na úroveň roku 2020. Tehdy mělo pracoviště rozpočet ve výši 6,512 miliardy korun, v dalších letech rostl na letošních 7,178 miliardy Kč.
Proti snížení financí na vědu, jak počítá návrh rozpočtu na rok 2024, je rovněž Grantová agentura ČR.
Mendelova univerzita uspěla s odvoláním proti odebrání dvou doktorských programů
Děkan Ševčík porušil podle Etické komise VŠE kodex školy
