Skončila třetí nejdelší vesmírná expedice v historii kosmonautiky

Trojice přistála v náhradním modulu Sojuz MS-23 v odlehlé oblasti Kazachstánu, jihovýchodně od města Žezkazgan. Na místo se vydali záchranáři, aby astronautům pomohli ven z plavidla.

„V okamžiku, kdy ve středu 27. září dosedne kosmická loď Sojuz MS-23 v kazachstánské stepi, skončí pro tříčlennou rusko-americkou posádku v kabině více než roční kosmický let. Velitel Sergej Prokopjev z Ruska a jeho kolega Dmitrij Petělin spolu s americkým astronautem Frankem Rubiem se v tu chvíli zařadí na třetí místo historických světových tabulek v délce jednoho kosmického letu,“ upozornil nedávno v tiskové zprávě Milan Halousek, předseda astronautické sekce České astronomické společnosti.

Jejich 371 dnů dlouhá mise - navíc nejdelší přímo na ISS - započala startem kosmické lodě Sojuz MS-22 z kosmodromu Bajkonur loni 21. září.

Po zhruba půlročním pobytu na palubě ISS se měla trojice vrátit zpět na Zemi v březnu letošního roku. Závada na jejich kosmické lodi, při které došlo 15. prosince 2022 k masivnímu úniku kapaliny v jedné části chladicího systému kabiny, ale způsobila, že Sojuz MS-22 byl shledán neprovozuschopným, pro posádku musela být na ISS vyslána náhradní kosmická loď Sojuz MS-23.

Ruská kosmická agentura Roskosmos podle Halouska nejprve předpokládala, že posádka se na zemský povrch vrátí v nové kabině nejpozději v květnu 2023. Později bylo ale rozhodnuto o prodloužení jejich mise až do září, aby byl čas na přípravu nové lodě a další posádky.

Pro 48letého Prokopjeva byla tato vesmírná mise již druhá, předtím prožil v prostředí tzv. mikrogravitace (zjednodušeně lze použít i označení „stav beztíže“) na ISS celkem 196 dnů v roce 2018. Pro jeho kolegy Petělina (40 let) a Rubia (47 let) byla daná expedice premiérová.

Během tohoto více než ročního pobytu na ISS provedli Prokopjev a Petělin společně šest výstupů do volného kosmu v celkové délce téměř 40 hodin. Astronaut Rubio pracoval mimo stanici celkem 21,5 hodiny během tří výstupů.

„Lékaři v Rusku i Spojených státech s napětím očekávají, v jakém zdravotním stavu se trojice kosmonautů z vesmíru vrátí. Roční mise stále ještě nejsou běžnou záležitostí a předpokládá se, že zdravotní stav mužů, byť trénovaných a dlouhodobě připravovaných na náročný pobyt ve stavu mikrogravitace, nebude příliš dobrý,“ poznamenal Halousek.

Na stanici ISS nyní zůstávají Rusové Konstantin Borisov, Oleg Kononěnko a Nikolaj Čub, Američanky Loral O’Harová a Jasmin Moghbeliová, Dán Andreas Mogensen a Japonec Satoši Furukawa.

Co se týká dlouhodobých pobytů v kosmickém prostoru, vůbec nejdelší čas prožil ve vesmíru během jedné mise ruský kosmonaut Valerij Poljakov, který od ledna 1994 do března 1995 pracoval na ruské orbitální stanici Mir celkem 437 dnů.

Druhou pozici zaujímá ruský kosmonaut Sergej Avdějev se svým 379 dnů dlouhým pobytem na Miru mezi roky 1998 a 1999. Třetí jsou Rubio, Prokopjev a Petělin. Rubio se pak stal rekordmanem mezi astronauty amerického vesmírného úřadu NASA.

Armádní lékař a pilot vrtulníku Rubio minulý týden přiznal, že by s více než ročním pobytem ve vesmíru nesouhlasil, kdyby o něm věděl od začátku mise. Psychologický aspekt tak dlouhé cesty byl podle něj náročnější, než očekával. „Prvně obejmu svou ženu a děti a pravděpodobně se tomu budu plně věnovat několik prvních dní,“ zmínil.