Článek
Česká rada pro šetrné budovy (CZGBC), která spojuje společnosti napříč oborem šetrného stavebnictví, spustila projekt Zdravá škola loni. V rámci něj zatím ve dvou školách (Praha – Suchdol a Slavkov u Brna) otestovala kvalitu vnitřního prostředí z hlediska větrání a koncentrace oxidu uhličitého, akustiky a osvětlení. Výsledky ukázaly na poměrně tristní stav v učebnách. [celá zpráva]
Následně organizace realizovala v těchto třídách řadu opatření, jako jsou akustické panely, čidla či rekuperační jednotka s řízeným větráním, která vedla ke zlepšení situace.
Komplexní řešení
„Od loňska sledujeme velký nárůst zájmu ze strany škol o řešení vzduchotechniky a zlepšení kvality vzduchu v učebnách. Budovy se v předchozích letech ve velké míře zateplovaly, aby se snížila jejich energetická náročnost. Nevěnovala se ale dostatečná pozornost negativním dopadům na kvalitu vnitřního prostředí. Objekty se tak téměř vzduchotěsně uzavřely. V mnohých školách proto koncentrace CO2 již po pár minutách od zahájení vyučování překročí normou povolený limit,“ upozornila výkonná ředitelka CZGBC Simona Kalvoda.
„Zlepšení prostředí v budovách škol se neodvíjí jen od kvality vzduchu. Je třeba hledat komplexní a systematická řešení, zahrnující současně lepší akustické a světelné podmínky, na což od začátku upozorňujeme. Navíc i v případě instalace vzduchotechniky se mnohdy setkáváme s řadou chyb a nedostatků, které se v projektech a u realizačních firem vyskytují,“ vysvětlila.
Dostatečný přísun čerstvého vzduchu zajišťující nízkou koncentraci CO2 je jedním ze stěžejních aspektů zdravého vnitřního prostředí, který podporuje soustředěnost dětí, snižuje jejich únavu i množství chyb. Čerstvý vzduch sám o sobě ale nestačí. Hluk a špatné osvětlení, jímž se ve třídách řeší nedostatek denního světla, negativně ovlivňují koncentraci, zvyšují stres a mohou vést ke zdravotním obtížím v důsledku potřeby více namáhat oči, uši a hlasivky.
„Když už se školy rozhodnou do rekonstrukce pustit, měly by nad změnami a úpravami uvažovat komplexně a více do hloubky. Pokud se zaměří jen na řešení vzduchotechniky jako nejmarkantnějšího problému, za čas budou muset stejně hledat řešení i pro akustiku a osvětlení. Ani ty totiž podle našich měření nesplňují hygienické normy. S tím mohou být spjaty i výrazně vyšší náklady, než kdyby se vše řešilo najednou,“ doplnila Kalvoda.
I v případě, že se školy rozhodnou zaměřit pouze na instalaci vzduchotechniky, by měly dbát základních doporučení.
„Hlavně ve velkých školských zařízeních ze 70. let bývá instalován velký počet větracích jednotek – do každé třídy jedna. Absence centrálního systému má za následek vyšší servisní i provozní náklady. Celkový výkon jednotek je kvůli jejich nesoučinnosti přibližně dvojnásobný oproti centrální jednotce. Ideálně by proto zřizovatelé měli volit koncept s několika ústředními jednotkami větrajícími ucelenou část budovy. Některé projekty dále počítají jen s odvětráváním tříd a neřeší dostatečnou cirkulaci vzduchu na chodbách a v rámci přilehlých prostor,“ vyjmenoval Michal Čejka, konzultant Rady.
Scházejí dotační programy
Školy mohou čerpat dotace na zlepšení vnitřního prostředí budov z Operačního programu Životního prostředí pro roky 2014 až 2020. Žádat mohou o dotaci na instalaci systémů řízeného větrání s rekuperací odpadního tepla, která je podporována 70 procenty ze způsobilých výdajů.
Dotační programy přímo zaměřené na řešení akustiky a osvětlení však stále chybějí. I proto jsou školy většinou vlastně nuceny řešit pouze větrání.
Rada chce kvůli zlepšení situace působit i na státní orgány. Školám v této souvislosti nabízí odborné poradenství potřebné pro kvalitně provedenou rekonstrukci. Metodický pokyn pro návrh větrání škol od ministerstva životního prostředí je ke stažení zde.
Vysokou koncentraci CO2 a prachu ve školách potvrdila i studie, kterou v rámci celoevropského programu InAirQ provedl Státní zdravotní ústav. Toto šetření se zaměřovalo právě na nesprávné větrání a škodliviny ve vzduchu. „Řešení je jednoduché, stačí kvalitu vzduchu sledovat a dobře větrat,“ uvedl expert na měřicí zařízení Bohdan Roule ze společnosti Conrad Business Supplies. Podle něj jsou hlavním viníkem příliš těsnící nová okna v zateplených a rekonstruovaných školních budovách. [celá zpráva]
Rostoucí koncentrace oxidu uhličitého ve vzduchu není lidskými smysly odhalitelná. Školy by si proto měly pořídit měřiče kvality ovzduší.
