Školy topí méně, ale pod dvacet stupňů nejdou

Ve třídách je jednadvacet stupňů, na chodbách dvacet, v tělocvičnách ještě o jeden až dva stupně méně. Tak mají nastavené topení například na 21. základní škole v Plzni.

„Odpovídá to našim dlouhodobým standardům,“ řekl Právu Martin Prokop, ředitel školy. „Topit více není ekonomické, ostatně děti třídy během hodiny vyhřejí na nějakých 22 až 23 stupňů. A topit méně není vhodné. Když si někdo představuje, že bude ve třídách osmnáct, tak mi onemocní učitelé a celé se to sesype jako domeček z karet. Doma se oblečete, ale tady to tak nefunguje, zvlášť když tady žáci sedí pětačtyřicet minut na zadku,“ dodal. Škola platí za topení zhruba milion korun ročně, tato sezona o moc jiná nebude, protože budova je připojená na centrální vytápění a v Plzni jeho zdražení zatím nehrozí.

Svetry ani kožichy zatím nevytáhly děti ani učitelé v jedné z největších základních škol v Trutnově, kpt. Jaroše. Teplota ve školních třídách, i když škola doposud nemusela přitápět, se pohybuje okolo 22 stupňů. „Teplotu ve třídách standardně držíme na 20 stupních a stejně tomu bude i letos,“ tvrdí ředitel trutnovské základky Jiří Paták. Škole spravované městem nehrozí díky zastropování cen energií ani výpadky elektřiny. „Město s růstem cen energií počítalo a včas si vytvořilo rezervu,“ podotkl trutnovský starosta Michal Rosa (ODS).

„Ve třídě máme teplo, zima mi není. Někdy si sundám i mikinu. O přestávkách na chvíli otevíráme okna a větráme,“ řekla Právu Leontýna Nekolová ze 4. třídy českobudějovické školy Pohůrecká. Jedna z největších škol ve městě začala topit v pondělí 19. září.

Škola vytápí třídy, šatny, jídelnu i 2 tělocvičny dvěma plynovými kotly. „Ve středu tu byl odborník, který je seřizoval tak, aby to odpovídalo požadavkům ministerstva zdravotnictví. Do tříd jsme pořídili teploměry, všude je kolem 20 stupňů, děti nemrznou, zatím si nikdo nestěžoval,“ řekla Dana Walterová, ředitelka ZŠ Pohůrecká.

Školy v Karlových Varech k úsporným opatřením a ke snižování nákladů na energie přistoupily již v předchozích dvou letech, v důsledku covidové epidemie a propadu příjmů do rozpočtu města dostávaly snížené příspěvky. „Opatření vedoucí ke spotřebě tepla si jednotliví ředitelé škol nastavili sami, topení samozřejmě regulují, kde ještě neměli termostatické hlavice na radiátory, tam je v průběhu léta montovali,“ uvedla mluvčí města Helena Kyselá s tím, že dvanáct městských školských objektů je napojeno na centrální zdroj tepla získávaného z uhlí.

„Díky memorandu s výrobcem, Sokolovskou uhelnou, mají jistotu, že ceny nebudou raketově růst,“ řekla mluvčí. Dvě školy mají vlastní kotelnu na plyn. „A protože město má cenu plynu zafixovanou ještě na příští rok, ani zde neočekáváme extrémní nárůst nákladů,“ doplnila Kyselá s tím, že město si nechá vypracovat studii, která by ukázala možnosti úsporných opatření ve školách a školkách a finanční návratnost takových úprav.

Přestože ředitelé jihomoravských škol doufali v babí léto, které by jim v září ušetřilo náklady na topení, ve většině školských zařízení v regionu se již od tohoto týdne ráno přitápí.

„Pan školník už ráno přitápět musí, aby nám děti nemrzly,“ řekla Právu ředitelka brněnské ZŠ Křídlovická Jarmila Bavlnková. V další brněnské ZŠ Košinova se přitápí i odpoledne v družině. Sídlí v přístavbě a dětem v ní byla zima. „Najeli jsme na úsporný režim, což znamená, že dveře od tříd se zavírají, větrá se krátkodobě a intenzivně. Samozřejmě, když je škola prázdná, šetříme. Uvidíme, co bude dál,“ uvedla ředitelka Jana Loubová.