Článek
Za největší překážku této spolupráce školy považují náklady spojené s povinnými zdravotními prohlídkami a pojištěním žáků. Značná část středních škol v krajích se dále potýká s nedostatečnou disciplínou a motivací žáků pro práci v reálném pracovním prostředí. Osloveny byly všechny střední a vyšší odborné školy, z toho 96 procent dotazník vyplnilo.
„Na tyto překážky poukázal již projekt POSPOLU, který zároveň přinesl řadu příkladů dobré praxe škol, kterým se uvedené obtíže podařilo překonat. Z jejich zkušeností budou těžit v rámci projektu P-KAP i další školy, které chtějí zlepšit spolupráci s firmami,“ uvedl náměstek ministryně školství Václav Pícl.
Výsledky průzkumu podle něj ukazují, jak školy situaci vnímají, a jsou zároveň zpětnou vazbou pro kraje, v jakých oblastech mohou školám pomoci.
Polytechnické vzdělávání a kariérové poradenství
„Na základě krajských a školních akčních plánů budou školy moci čerpat finance z Operačního programu Výzkum, vývoj, vzdělávání,“ vysvětlila Helena Úlovcová, pověřená řízením Národního ústavu pro vzdělávání.
Cílem aktivit krajského akčního plánování je kromě spolupráce škol se zaměstnavateli také podpora polytechnického vzdělávání, kompetencí k podnikavosti nebo rozvoj kariérového poradenství.
