Školy si lámou hlavu s jazyky, děti chtějí i ruštinu kvůli vulgaritám ve hrách

Zvláště v menších městech nebo odlehlejších oblastech bude shánění jazykářů svízelné.

„Na němčinu máme jediného kvalifikovaného němčináře. Do výuky se musí nově k angličtině přidat druhý cizí jazyk, němčina, francouzština nebo španělština. Jeden němčinář to nezvládne, netušíme, kde nové učitele brát,“ potvrdil ředitel 1. základní školy v Sedlčanech na Příbramsku Libor Novotný. Angličtinu jsou schopni zajistit, ale ani to není bez obtíží. „Podle metodiků nemůže jazyk učit každý, kdo umí anglicky. Dětem se musí předat správná výslovnost, není to jen tak,“ dodal ředitel.

Obdobné je to třeba na severní Moravě. „Trochu nám to zamotá hlavy. Španělštinu bychom snad od příštího roku mohli zajistit, ale snad nebudou chtít všichni všechno najednou. Personálně se to v těchto našich odlehlých oblastech asi moc nezlepší, nečekám, že se tady najednou vyrojí spousty francouzštinářů,“ obával se ředitel základní školy v Bruntále v Okružní ulici Leoš Sekanina.

Ačkoli se většina škol orientuje na západní jazyky, zdá se, že komunisty dříve protežovaná ruština ještě není úplně mimo hru. V některých školách se stále učí. „Máme ji zařazenou jako nepovinný, volitelný předmět. A je velká poptávka od našich chlapců. Ti se při hraní her setkávají s ruskými protějšky,“ vysvětloval ředitel bruntálské školy.

„Naši zájemci o ruštinu pak nutí kantorku, aby je učila i vulgární výrazy, protože to používají ti jejich protihráči a oni jim chtějí rozumět a také kontrovat,“ pousmál se nad zvláštní motivací k výuce ruštiny ředitel Sekanina. Ačkoli politická situace tomuto slovanskému jazyku nenahrává, i tak mnohde zůstává v nabídce.

Kvalifikovaní jazykáři nejsou jediným problémem škol. „Je běžné, že učitel učí i jinou aprobaci, než má vystudovanou,“ potvrdila Novinkám ředitelka školy v Mníšku pod Brdy Michaela Pažoutová. Problém se týká mnohdy i stěžejních předmětů. „U nás máme potíže s matematikou a českým jazykem. Máme tu hodně starších kantorů a lidí v důchodovém věku. Ty nahradit bude problém,“ doplnila ředitelka Pažoutová.

I v Sedlčanech se brzy začnou potýkat s generační obměnou. „Máme poměrně hodně kantorů nad padesát let. Až odejdou do důchodu, není, kým je nahrazovat, mladší moc nepřicházejí,“ dodal ředitel Libor Novotný. „Kolem osmi procent lidí učí předmět, na který nemá aprobaci,“ připustil ředitel sedlčanské školy.

Problematické je sehnat učitele matematiky nebo fyziky. Celkem běžné je, že matematiku učí lidé s nějakým vzděláním s tím souvisejícím a dodělávají si pak pedagogické minimum. Matikářů ze škol moc nevychází,“ upozornil ředitel Základní školy Jiráskova v Benešově Petr Šedivý.

Podle ministra školství Mikuláše Beka (STAN) by na to měly zareagovat pedagogické fakulty.

„Od nového akademického roku budou také univerzity na základě objednávky státu zvyšovat počty studentů učitelství v potřebných specializacích, abychom v budoucnu zajistili dostatek učitelů potřebných jazyků,“ uvedl Bek, podle něhož ze škol nezmizí ani ona zmiňovaná ruština. „Rozhodovat budou samotné školy a jejich budoucí žáci svým zájmem,“ dodal Bek.