Článek
„Slíbili nám, že peníze budou, ale až od září. Kraje je mohou dávat na asistenty podle nové legislativy platné od 1. září,“ řekl Právu ředitel školy z Moravskoslezského kraje, který nechtěl být jmenován.
Je sice pravda, že při zpětném proplácení asistentů se musí brát ohled na uzavřené smlouvy, nicméně, jak Právo informovalo, kraje už mohly přidat na odměny asistentů. Ředitel by tak mohl nízké výdělky asistenta dorovnat.
„Peníze jsme už reálně poslali, asistenti mohou dostat vyšší ohodnocení už teď,“ řekla Právu ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD). Zmíněná škola má zrovna s asistenty bohaté a dlouhodobé zkušenosti. Kromě běžných tříd má i třídy zaměřené prakticky. Podle webu navštěvují školu z 90 procent Romové.
Zbytečné náklady státu
„Uvítal bych, kdybychom mohli mít asistentů víc. Ale i ty, které už máme, dofinancováváme z vlastních zdrojů,“ dodal ředitel. Podle něj si stát dělá s výdaji na inkluzivní opatření zbytečné náklady.
Podle propočtů ministerstva by platy asistentů na plný úvazek mohly nově sahat ke 20 700 korunám, což už je zhruba nástupní plat kvalifikovaného kantora. Dosud berou asistenti často jen polovinu.
O financování asistentů si mohli nechat jen zdát v ZŠ Nový Bydžov v Královéhradeckém kraji, která má třídy zaměřené prakticky a speciálně, tedy s handicapovanými dětmi.
Spiknutí neziskovek?
„Nedostávali jsme žádné peníze, letos jsme dostali cosi málo,“ řekl Právu zástupce ředitelky Jan Panocha. Škola si musí platit dva asistenty z vlastního rozpočtu, takže krátí na penězích ostatních učitelů. A tak by víc peněz ocenila: „Zbylo by na odměňování učitelů za vynikající činnost nebo vedení kroužků,“ dodal Panocha.
Víc peněz na asistenty by si přál i Ivan Rybár, ředitel ZŠ Komenského v Domažlicích v Plzeňském kraji. „Dosud nebyly platy asistentů žádné závratné částky. Je to z finančního hlediska nevděčná role. Málokdy dostanou doporučení na plný úvazek,“ řekl Právu. Jeho škola běžného typu má letos jen jednoho asistenta, nicméně před časem měla i čtyři.
Přestože inkluzivní opatření mají pomoci všem školám, ředitelé praktických škol jim nevěří. „Je to individuální, někomu to může prospět, někoho to může poškodit. Legislativa by měla být taková, že obě varianty umožňuje,“ uvedl zmíněný ředitel z Moravskoslezského kraje. Zákon sice praktické školy neruší, nicméně podle něj k tomu časem dojde, protože se děti budou rozpouštět do běžných škol.
Budou se trápit?
Předpokládá, že postižené děti, jež nastoupí do běžných škol, se budou trápit a rodiče je budou chtít přeřadit do praktické školy. „Než se do takové školy dítě dostane, bude na tom hůř, než kdyby tam bylo od začátku,“ uvedl.
Podle ředitele vznikl zákon kvůli „pár nespokojeným, kteří na tom chtěli vytřískat peníze“. „Bojíme se Bruselu a toho, že bychom byli kritizováni za rasismus,“ dodal s odkazem na verdikt štrasburského soudu pro lidská práva, který v roce 2007 uznal stížnost skupiny Romů, že byli do praktické školy pro děti s lehkým mentálním postižením zařazeni neprávem.
Také Panocha vidí za inkluzí „spiknutí zejména neziskových organizací“. Podle něj byl rozsudek vykonstruovaný. „Někdo ucítil, odkud by mohl foukat finančně dobrý vítr. Hájili je právníci z USA, Británie, v životě ty děti neviděli. Zpochybňuje se, že rodiče sami žádali, aby jejich děti chodily na zvláštní školu. To byla jedna velká katastrofa,“ uvedl.
Úspěšní absolventi
Ale nemyslí si, že by rodiče od září přestali své děti zapisovat do jeho školy, protože romští rodiče prý nemají o svých možnostech ani ponětí. „My tady řešíme hladové děti, v některých rodinách neexistují snídaně, nechodí se na obědy, svačiny nemají. Pečujeme i o jejich hygienu a v kolosu velkých škol budou tyto děti ztracené. Myslím, že tady jsou rády, je tady čisto a teplo,“ vysvětlil.
Dodal, že mu přibylo práce s přepracováváním učebních plánů, a nelíbí se mu, že se děti mají už od třetí třídy učit anglicky. „Ony ani nečtou česky.“
Dosud prý měla škola se svými absolventy úspěch. „Děti, které jsou od nás, jsou na učilištích manuálně zdatnější, šikovnější, často pracovitější a na učňák jsou lépe připraveny než repetenti z běžných základek,“ uzavřel.