Školy se bojí krácení mezd kuchařek a školníků

Ve školách totiž momentál­ně působí 77 946 nepedagogických pracovníků, tedy kuchařek, uklízeček, školníků, účetních, hospodářek, ekonomů či správců IT technologií. Osm tisíc neobsazených pozic představuje zhruba desetinu.

Školy dosud dostávaly peníze i na tyto pozice, z čehož financovaly platy ostatních pracovníků za práci navíc.

„Mi­nisterstvo už dlouho varovalo školy, že tato neobsazená místa budeme rušit. A teď se blížíme k tomuto okamžiku,“ uvedl nedávno ministr školství Mikuláš Bek (STAN).

„Ministerstvo nám zatím přesnější čísla neposkytlo. Bude záležet, jakým způsobem se budou tyto škrty dělat. Ve hře je i to, že plošně přijdou všichni o desetinu,“ řekl Právu šéf školských odborů František Dobšík.

Také podle šéfa Unie školských asociací Jiřího Zajíčka bude záležet na provedení. Podle něj mají kraje možnost se sníženými obnosy na nepedagogické pracovníky naložit adresně, takže školy, které mají všechny pozice plně obsazeny, nic nepocítí.

„Ale pak jsou školy, které jich zaměstnávají méně, než by musely. Účetnictví jim dělá třeba firma nebo zajišťuje zřizovatel, ale jinak dostávají peníze na prázdnou pozici účetní, které přerozdělují mezi ostatní. A ty pak o dané peníze přijdou,“ řekl Právu.

Připustil ale také, že může dojít k plošnému škrtu, kdy budou muset kraje změnit systém financování, a pak by se to dotklo všech škol bez rozdílu obsazení pozic.

„Zatím nám nikdo neřekl, jak to bude vypadat. Ale v tom druhém případě by to mohlo dopadnout na všechny,“ uvedl.

Podle Dobšíka už zjitřená atmosféra školy zasahuje.

„Například školy, kde jídelny připravují obědy i pro okolní školy. Pokud připlácely kuchařkám i z neobsazených úvazků a ty odteď nebudou, tak nevím, kdo by to třeba v Praze dělal. Ta škola už se chystá zrušit vaření pro externí příjemce,“ popsal.

O moc lepší není situace ani jinde. „Už tak je ta mzda mizerná a nikdo za ni nechce pracovat. Je problém sehnat personál. Vím z okolí, že dělali bez kuchaře tři čtvrtě roku. Vařit musel vedoucí školní jídelny a své povinnosti dělal až potom, co skončil,“ popsala Právu vedoucí školní jídelny v ZŠ Bulharská Ostravě-Porubě, Kateřina Glovina.

Sama má sedm kuchařek na různé úrovni, přičemž by měla nárok na osm. „Ale mí lidé dřou a ten osmý plat jim rozděluji v rámci osobního ohodnocení. A zaslouží si to,“ dodala.

Poznamenala, že kuchař po 23 letech praxe má v tarifu 23 600 hrubého. Pokud nebude na odměny, bude hůře. „Ti lidi vám odejdou a mladí nechtějí už dělat blbce,“ předpokládá.

Situace je nahnutá i podle Markéty Cermanové, která v rámci odborů nepedagogické pracovníky zastupuje. „Važme si práce lidí, kteří i za tak malé ohodnocení ve škole pracují, a neházejme jim klacky pod nohy,“ řekla Právu.

„Hlavní kuchařka má v tarifu 23 510 hrubého nejvíc, správce budov 29 520, účetní 34 tisíc. A ekonomka, jako jsem já, a to mám ještě zvýhodnění za to, že mám na starosti velké množství budov, jsem na 35 tisících. Nejvíc mohu dostat 37 tisíc,“ řekla Právu Cermanová, která má vystudované dvě vysoké školy.

„Pro mě je školství srdeční záležitost, ale pro všechny pozice se najde v jiném sektoru lepší výdělek,“ uvedla.

Zejména sehnat IT správce je potíž. Často ho dělají učitelé informatiky, kteří se na část úvazku věnují i provozu sítí. Ale ti nemohou pokrýt všechno.

O tom, jak náročné je sehnat odborníka na IT za plat ve škole, ví své Karin Marques, ředitelka ZŠ Solidarita v Praze 10.

„Když mi odcházel správce IT, vypsala jsem inzerát za deset tisíc, a nakonec se mi někdo ozval. S platem by se i smířil, ale když mu jeho předchůdce ukázal, co bude mít na starosti, zabalil to. Prý je to příliš mnoho práce,“ popsala Právu.

Nakonec se obrátila na jednu ze svých asistentek pedagoga z Běloruska, která v ČR získala před časem azyl coby disidentka. Ta ve své komunitě našla informatika, který se dané pozice ujal. „A toho si nemůžeme vynachválit. Nakoupí diody a s pájkou opravuje věci, které ostatní vyhazují,“ uvedla.

Podle Cermanové to bude ale se zaměstnáváním IT správců čím dál těžší. Nejenže se budou platy snižovat, ale zároveň by se měly školy více digitalizovat a s tím i růst pracovní nároky.

Podle Dobšíka na mnoha místech pomohla migrace z Ukrajiny. Na pozice kuchařek, uklízeček se hlásily Ukrajinky třeba i s právnickým vzděláním.

„Ty možná budou ochotny pracovat za holý tarif, pokud to mají tak, že se tady ani moc nezabydlují a chtějí tady jen nějak překlenout válku. Ale do odborů už nám jedna Ukrajinka vstoupila,“ podotkl.