Článek
Ještě není dokončena prováděcí vyhláška, která by měla popsat konkrétní procedury, včetně financování. Ministerstvo školství sice tento týden vydalo první ze série zpravodajů zaměřených na toto téma, ale konkrétní informace zatím také neobsahuje.
„Hodně nám chybí komunikace. Nejsou informace, jak ty procesy budou vypadat. To vyvolává strach,” uvedla předsedkyně České odborné společnosti pro inkluzivní vzdělávání (ČOSIV) Klára Laurenčíková.
Potřeba komunikovat hlavně s rodiči
Vyhláška by měla být hotova do konce roku. Ministerstvo školství si prý uvědomuje potřebu posílení komunikace nejen směrem k odborné veřejnosti a neziskovým organizacím, ale hlavně směrem k rodičům.
„Během listopadu rozešleme ředitelům všech škol další informační zpravodaj s konkrétními údaji a vedení škol požádáme, aby tento newsletter předali rodičům na třídních schůzkách,” sdělila v pátek mluvčí úřadu Klára Bílá.
Já jsem pragmatik. Myslím si, že se 1. září 2016 nestane vůbec nic.
Pohled zřizovatele na debatě nabídl starosta Žlutic Václav Slavík. „My vymyslíme zákon s pevně daným termínem a teprve teď se to řeší. Ředitel ani učitelé na naší škole nic nevědí. V informačním vakuu se obavy těžko rozhánějí,” poznamenal bývalý ředitel tamní základní školy praktické, která byla později sloučena s běžnou ZŠ.
Děti s lehkým mentálním postižením (LMP) se ale nadále vzdělávají převážně odděleně v samostatných třídách.
Neví se, jak to bude v praktických školách vypadat
Právě nad školami, které vzdělávají hlavně žáky s lehkým mentálním postižením, se vznáší otazník. Redukované osnovy, podle nichž se tito žáci učí, budou zrušeny a každé dítě by se mělo vzdělávat podle vlastního individuálního plánu zohledňujícího jeho možnosti. Umožní to úprava současného rámcového vzdělávacího programu pro základní školy.
Samotné základní školy praktické se rušit nemají. Neví se ale, jak to v nich přesně bude vypadat. „Je nutné co nejrychleji vytvořit prováděcí instrukci, co se stane po zrušení přílohy LMP,” poznamenala Laurenčíková.
Sama si od novely slibuje především plošné zajištění financování podpůrných opatření, na která bude ze zákona nárok. Mimo jiné by se tím mělo zajistit kontinuální financování asistentů pedagoga, které je nyní zajišťováno z roku na rok.
Právo na studium v běžné škole
Rodiče mají ale už nyní právo, aby se jejich dítě s nějakým znevýhodněním vzdělávalo v běžné škole. Naplňování zákona však pokulhává a jsou velké rozdíly v přístupu jednotlivých škol.
Vedle nového způsobu financování lidé z praxe neočekávají, že by se startem novely přišla velká změna. „Já jsem pragmatik. Myslím si, že se 1. září 2016 nestane vůbec nic,” poznamenal starosta Žlutic.
Obdobně to vidí i Jitka Kendíková, ředitelka ZŠ J. Gutha Jarkovského v Praze. Tato škola je už nyní integraci nakloněna. Vzdělává se v ní několik desítek dětí s poruchou autistického spektra i dalšími handicapy.
„Přeju si, aby se věci změnily, ale obávám se, že to nenastane. Že budeme dlouho čekat na prováděcí vyhlášku a že bude řada škol hledat cestu, jak to obejít. Ti, co nyní připraveni nejsou, se tomu budou vyhýbat,” dodala.
