Školy nepřehltili, zatím však nezapadli

Nenaplnily se tak nejhorší obavy zkraje uprchlické vlny, kdy ministerstvo školství počítalo se 150 tisíci dětmi, které by bylo třeba umístit do škol, jež by pod náporem praskaly ve švech.

„Docházka do mateřských škol od června stoupla. Navštěvuje je 70 procent dětí od tří let. Na střední školy chodila ani ne polovina mladistvých, většina zbývajících se zatím vzdělává dálkově online v ukrajinských školách,“ uvedli autoři průzkumu.

Vyšší neúčast Ukrajinců v mateřinkách je dána zejména omezenými kapacitami školek a nedostatečnou informovaností rodičů. Český vzdělávací systém, který je značně odlišný od ukrajinského, moc nechápe 81 procent z nich, 16 procent mu vůbec nerozumí.

Oproti minulému školnímu roku opadla podle dat intenzita výuky češtiny pro Ukrajince. Dvě hodiny denně, jak doporučují odborníci, se ji učí 16 procent dětí ve věku od šesti let.

A přestože se situace oproti červnu zlepšila, stále neumí česky téměř nic 45 procent dětí. Domluvit se umí 22 procent. Na konci minulého školního roku ale umělo dobře česky jen osm procent a zcela bez znalostí jich bylo 67 procent.

K lepšímu zvládnutí češtiny podle studie přispívá právě její výuka ve škole a zapojení do volnočasových aktivit. Nejlépe ovládají češtinu středoškoláci, kteří chodí do české školy.

Přitom polovina rodičů by si přála, aby se děti ve školách učily česky více, a zhruba stejný počet by chtěl více volnočasových aktivit s českými dětmi. Podle rodičů má většina dětí zájem se do volnočasových aktivit a kroužků zapojovat, ale účastní se jich jen 35 procent. Do kolektivu českých dětí se tak podle mínění rodičů začlenilo jen 39 procent.

„Ostatní rodiče se zájmem o volnočasové aktivity si je buď nemohou dovolit, nebo neumějí dostatečně česky. Děti, které se účastní skupinových kroužků, jsou podle rodičů dvakrát častěji dobře začleněné do kolektivů,“ stojí v analýze.

Nutno dodat, že situace se liší region od regionu, lokalita od lokality, někdy jsou i dramatické rozdíly mezi školami, kdy jedna vzdělává pár Ukrajinců, druhá ve stejné obci desítky.

Při pohledu na horečné manévry ministerstva školství z doby před necelým rokem je ale české školství při integraci Ukrajinců v příznivém stavu. Na počátku neřízené ukrajinské imigrace se ani nevědělo, kolik uprchlíků se na území ČR pohybuje.

S počty žádostí o azyl se pak odhady stabilizovaly, ale nebylo jasné, kolik z nich se vrátí brzy domů, kolik jich bude chtít pokračovat jinam.

„K 1. září může nastoupit do škol 50 tisíc ukrajinských žáků, nebo také 150 tisíc ukrajinských žáků. Je těžké to zatím odhadnout,“ uvedl koncem května tehdejší ministr školství Petr Gazdík (STAN).

A zaznívaly četné obavy, že nápor Ukrajinců ochudí o vzdělání české děti, protože učitelů úměrně tomu přibývat nebude a ti současní se nemohou rozkrájet.

Tou dobou navštěvovalo české školy a školky na 26 tisíc azylantů. Téměř žádného z nich se ještě netýkala povinná školní docházka, protože uprchlíci mají čas 90 dní na usazení.

Ministerstvo školství už v dubnu mělo spočítáno, že při napnutí všech hygienických a zákonných norem mohou školy pojmout až 235 tisíc dalších osob.

Vedle toho ministerstvo upravovalo narychlo legislativu, která usnadnila přístup do škol a mateřinek Ukrajincům, zvyšovat kapacity škol či uznávat předchozí vzdělání nebo výuku ukrajinskými učiteli bez certifikátu. Tak zvaný lex Ukrajina II pak dané výjimky prodloužil.