Článek
Česká rada pro šetrné budovy loni zahájila projekt Zdravá škola, kdy ve dvou pilotních školách, a to v pražském Suchdole a ve Slavkově u Brna, zjišťovala kvalitu jejich vnitřního prostředí.
Jak Novinky tehdy informovaly, výsledky ukázaly, že se v nich během vyučování tvoří velké množství oxidu uhličitého, což bývá hlavní příčinou únavy a snížené koncentrace dětí. [celá zpráva]
Podobné následky má podle rady i nevhodná kombinace denního a umělého světla, která navíc poškozuje zrak, a špatná akustika ve třídách, jež vede ke zvyšování hlasu a nadměrnému hluku. Podmínky by mohly zlepšit například akustické panely, čidla k řízenému větrání a změna osvětlení, uvedli zástupci rady.
Dotace zohledňují pouze vzduch
Podle výkonné ředitelky organizace Simony Kalvoda průzkum ukázal, že si zřizovatelé a ředitelé uvědomují, že je potřeba podmínky ve třídách řešit, ale nemají na to dost peněz.
Přirozené větrání nám příliš nepomůže. Měření ukázala, že ve dvoře je vzduch stejně znečištěný jako na rušné ulici a hladina hluku při otevřených oknech přesahuje hygienické limity.
Školy sice mohou využít dotace na instalaci systémů řízeného větrání se zpětným získáváním odpadního tepla, rada však chce společně se Svazem měst a obcí ČR prosadit i dotační program, který by nezohledňoval jen vzduch, ale i světlo a akustiku.
Učitelé prý pravidelně nevětrají
Mikroklimatické a prostorové podmínky ve školách určuje legislativa ministerstva zdravotnictví. Problematika neodpovídající kvality vzduchu v učebnách podle něj souvisí hlavně s tím, že učitelé nezajišťují pravidelné přirozené větrání učeben.
„K nedostatečné výměně vzduchu tak dochází nejen v objektech zateplených, ale i v objektech, které rekonstrukcí neprošly,” poznamenala mluvčí resortu Gabriela Štěpanyová.
Kvalitu vzduchu v místnosti podle ní ovlivňuje i teplota, vlhkost či efektivita úklidu. „Krajské hygienické stanice se tím průběžně zabývají a školí učitele,” dodala.
Podle ministerstva školství jsou za vnitřní prostředí škol odpovědní jejich zřizovatelé, tedy většinou obce a kraje.
„Ty mají na tyto výdaje od státu prostředky v rámci rozpočtového určení daní,” sdělilo tiskové oddělení úřadu.
Jiná studie: větrání často nestačí
Potíže s vnitřním klimatem potvrdil i loňský pilotní projekt ve Smíchovské střední průmyslové škole v Praze, který zorganizovala společnost O2 s dalšími partnery. Přístroje ve třídách měřily znečištění vzduchu, vlhkost, teplotu a také hladinu hluku pod okny.
Z výsledků vyplynulo, že nejsou vyhovující podmínky ani v jednom z ukazatelů. Ve třídách bylo často přetopeno a nedalo se tam dobře dýchat.
Ředitel školy Radko Sáblík uvedl, že přirozené větrání škole příliš nepomůže, jelikož měření ukázala, že ve dvoře je vzduch stejně znečištěný jako na rušné ulici a hladina hluku při otevřených oknech přesahuje hygienické limity.
O tom, že cirkulace čerstvého vzduchu v budovách není vyhovující a přirozené větrání okny často nestačí, svědčí také studie Státního zdravotního ústavu i Světové zdravotnické organizace. [celá zpráva]
