Školy mají málo psychologů, ministerstvo žádá další finance

Minulý týden v úterý pobodala třináctiletá dívka na základní škole v Domažlicích dva spolužáky. Podle ministra školství Mikuláše Beka (STAN) by událost z Domažlic měla znovu otevřít ve vládě debatu o podpoře duševního zdraví dětí.

„Věnujeme pozornost prevenci takových situací a nepochybně to ovlivní jednání o rozpočtu školství, kde ministerstvo usiluje o systémové řešení financování pozic školních psychologů,“ uvedl Bek.

Připravovaná novela, která má zajistit financování školních psychologů a speciálních pedagogů z národních peněz, počítá s tím, že všem školám v Česku s počtem alespoň 180 žáků bude zajištěno 1643 úvazků psychologů a speciálních pedagogů. V uplynulém školním roce bylo základních škol celkem 4276, z toho 1083 mělo počet žáků do 50.

Náklady na speciální pozice by od příštího roku měly činit necelou miliardu. „V současném návrhu ministerstva financí pro školství však zatím tato částka chybí. Je možné, že ji dá ministerstvo financí do rezervy,“ řekl Novinkám šéf školských odborů František Dobšík. Jenže na posílení odolnosti dětí bude možná zapotřebí více peněz.

Psychologů ve školách je obecně nedostatek. Školy je teď nedokážou adekvátně zaplatit a ti, kteří v nich působí, jsou spíše za srdcaře - v soukromé praxi si vydělají podstatně více. Často působí i na několika školách, v každé jen pár hodin týdně. Podle analýzy PAQ Research ovšem 81 procent škol nemá školního psychologa k dispozici vůbec.

Lépe na tom jsou větší města. V Brně se bez psychologa musí obejít 41 procent škol, v Praze je to 48 procent. V Olomouci a Pardubicích to je po 57 procentech, v Ostravě 61 procent. Třetí největší dostupnost psychologů mají ale třeba školy v Otrokovicích, což je výsledkem velkého úsilí tamní městské správy. Odborníky tam má k dispozici polovina ředitelů.

Podle Jana Zemana z PAQ Research je ale také třeba podpořit vysoké školy, aby psychologické obory otevřely více uchazečům. Tradičně jsou vysoce žádané, ale sítem přijímaček procházejí naprosté špičky.

„Výuku ovšem musí garantovat určité počty docentů a profesorů. Lidí, kteří za ty peníze učí, je nedostatek. A škola pak nemůže rozšiřovat studium,“ řekl Novinkám.

Poukázal, že na psychologické obory filozofických fakult či pedagogiky se loni dostalo jen šest až osm procent uchazečů. Ale například na všeobecné lékařství, které vláda podporuje, to bylo 44 procent.

Zatím ministerstvo financí vyčlenilo pro vysoké školy tři miliardy korun navíc, ale školství žádá alespoň šest.