Článek
Špatné zkušenosti má například příbramská firma Webac Vibro, která vyrábí součásti průmyslových zařízení. Mladým lidem v minulosti nabízela praxi, ale neosvědčilo se to. "Zjistili jsme, že to jsou většinou děti ze sociálně slabších rodin, které jsou na tom učilišti spíš nedobrovolně. Zkazily toho víc, než bylo únosné," uvedla Silvie Kučerová z Webac Vibro.
Předsedkyně krajského výboru pro výchovu, vzdělávání a zaměstnanost Helena Langšádlová ale míní, že řadě škol a firem se spolupráce vyplácí. Poukázala například na praxi na SOŠ a SOU Hořovice, kde firmy podporují učně formou sponzorských smluv. "Než škola začala intenzivně spolupracovat s firmami, měla v ročníku třeba jen pět nástrojářů. Teď už jich má 47," uvedla Langšádlová.
Žáky motivují učňovské příplatky
Firmy vyplácejí zájemcům v prvním ročníku 2000 korun, ve druhém 3000 a ve čtvrtém 4000 Kč měsíčně. Učni se musejí zavázat, že pro ně budou čtyři roky pracovat. Stálými partnery školy jsou například strojírenské společnosti Buzuluk Komárov, TOS Žebrák či Mandík Hostomice.
Podobná praxe funguje i na dalších místech v regionu, někde o jejím zavedení alespoň uvažují. "Mělo by se to do budoucna týkat hlavně pozic v servisním oddělení," uvedla Hana Toulová ze společnosti BT Česká republika z Rudné u Prahy, která se zabývá výrobou skladových vozíků.
Nejúčinnějším oslovením bývá praktická zkušenost
Členové výboru pro výchovu, vzdělávání a zaměstnanost se podle Langšádlové nedávno zabývali i otázkou, jak k podobné spolupráci přimět co nejvíce škol a firem v regionu. Do škol má být například rozesílána příručka, která prezentuje jednotlivé obory a jejich uplatnění na trhu práce.
"Včetně pozitivních profesních příkladů, to znamená, že tam školáci uvidí toho konkrétního nástrojáře a seznámí se s tím, v jakém prostředí pracuje," dodala Langšádlová. Školáci si tak podle ní mohou například uvědomit, že pracovník velké nadnárodní firmy se dnes neobejde bez znalosti cizích jazyků a podobně.