Hlavní obsah

Školství postrádá dlouhodobou strategii a lepší platy, vyplývá ze studie

Praha

Českému školství chybí dlouhodobá strategie, zatím nejdelší koncepce byla plánována s výhledem na pět let. Na konferenci Česko: Jak jsme na tom? na to poukázal garant studie o stavu vzdělávání Bohumil Kartous ze společnosti EDUin. Aby byli ve školách kvalitní učitelé, je třeba je také zaplatit, upozornil. Ředitelé by zase měli být zbaveni administrativních povinností, aby měli více času na řízení pedagogického sboru a tvorbu koncepce školy.

Foto: EDUin

Bohumil Kartous

Článek

Ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD) účastníky konference informovala, že plánuje představit tým, který bude vytvářet dlouhodobou strategii rozvoje školství. Souhlasí, že by měla být v delším horizontu než pět let.

Chtěla by také prosadit do výhledů rozpočtu zvýšení učitelských platů o 15 procent v každém roce v období 2018–2020. „Znamenalo by to celkem třicet miliard korun,” řekla ministryně.

Špatný učitel není lepší než žádný učitel

S požadavkem na zvýšení platů přišly v létě školské odbory. Znamenalo by to růst průměrného učitelského platu ze současných asi 30 tisíc na 46 tisíc korun měsíčně.

Učitele považují autoři studie za aktéry, bez nichž jakákoli reforma zůstane jen na papíře. Vzhledem k tomu, že vzdělávání se díky široké škále jiných zdrojů již zdaleka neodehrává jen ve škole, nároky na učitele rostou.

„Už neplatí, že špatný učitel je lepší než žádný učitel,” poznamenal spoluautor studie Tomáš Hruda.

Příliš angažovaní rodiče mohou zvýšit nerovnost

Modernizaci vzdělávání může výrazně prospět podpora ředitelů. Dobrý ředitel může vizi a přístup předat skupině učitelů, takže se efekt násobí, uvedl Hruda. Ministryně také vyzdvihla, že pozitivní roli mohou sehrát rodiče, jejichž nároky na školu se mění.

Autoři studie ale upozornili, že angažování určité skupiny rodičů přináší riziko zvyšování nerovností. Děti, jejichž rodiče o vzdělávání takový zájem nemají, na to mohou doplatit.

Otevřené zdroje

Kartous považuje za potřebné přehodnotit také priority v obsahu vzdělávání. Místo radikálních změn systému, které trvají desítky let a stojí desítky miliard korun, jsou podle něj možná i levná a okamžitá řešení.

Stačí, aby ministerstvo podpořilo inovace jako otevřené informační zdroje, volně dostupné vzdělávací on-line kurzy, počítačové hry se vzdělávacím potenciálem nebo nedabované filmy a seriály.

Související články

Výběr článků

Načítám