Školství chce více peněz na doučovací kempy. Zájem o ně je velký

Informaci o vypsaném dotačním programu na letní doučovací kempy zveřejnil resort na konci března. Kempy by podle něj měly pomoci snížit nerovnosti v přístupu ke vzdělávání a podpořit duševní zdraví školáků po dlouhotrvající výuce na dálku v důsledku epidemie covidu-19.

O dotaci mohly žádat spolky, neziskové organizace, ale i školy či střediska volného času. Uzávěrka pro podání žádostí o peníze byla 30. dubna.

Kempy se mají konat v červenci a srpnu, mají být pro aspoň 15 dětí a trvat minimálně 40 hodin rozložených do pěti kalendářních dnů.

„MŠMT obdrželo více než 400 žádostí. Zájem o pořádání letních kempů je velký a doufáme, že na to bude nejen avizovaných 100 milionů korun, ale budeme schopni vyčlenit vyšší částku. Máme žádosti za 270 milionů Kč a budeme jednat, aby se na vládě prostředky zvýšily a mohli jsme podpořit letní aktivity mnoha desítek tisíc dětí,“ uvedla tento týden mluvčí školského úřadu Aneta Lednová.

Materiál podle ní musí projednat porada vedení ministerstva a kontrola následně musí schválit, komu se dotace přidělí. „Rozhodnutí budou pak zaslána jednotlivým příjemcům, kteří se tak informace dozvědí s dostatečným předstihem,“ dodala.

Podle zjištění České školní inspekce (ČŠI) se za rok epidemie nepodařilo do distančního vzdělávání vůbec zapojit kolem 10 tisíc žáků. Nejčastějším důvodem, proč se žáci na dálku neučili, byla podle průzkumu ministerstva neochota dětí či jejich rodičů, a to bez ohledu na vybavení domácnosti.

Přibližně 50 tisíc dětí se podle inspekce z důvodu nedostatečného technického vybavení ještě na začátku letošního roku učilo na dálku bez zapojení do přímé online výuky. V základních a středních školách v ČR je přibližně 1,4 milionu žáků.

Nerovnosti vzniklé ve vzdělávání kvůli výuce na dálku se podle dřívějšího vyjádření ministra školství Roberta Plagy (za ANO) budou vyrovnávat doučováním další dva až tři roky. Nedostatečný rozvoj některých dětí v důsledku distanční výuky se podle něj nedá řešit plošným opakováním ročníku.

Na doučování dětí, které se do distančního vzdělávání nezapojovaly, plánuje úřad školám poskytnout od září 250 milionů Kč.

Například Asociace ředitelů základních škol a spolek Učitelská platforma jsou navíc i proti možnosti prodloužení letošního školního roku do období letních prázdnin. Podle nich byla distanční výuka pro žáky, rodiče i samotné pedagogy podstatně náročnější než škola v běžném režimu.

O možnosti prodloužení školního roku do prázdnin se v důsledku epidemie a výuky na dálku hovořilo už loni, školní rok ale nakonec skončil jako obvykle na konci června. V aktuálním školním roce se debata otevřela znovu, Plaga to ale opět odmítl.

„Pokud někdo cítí, že by se jeho děti měly dovzdělat, ať využije možnosti letních kempů. Plošné zkrácení prázdnin pro všechny nedává žádný smysl,” souhlasí předsedkyně Učitelské platformy Petra Mazancová.