Školský zákon bude Senát projednávat v dubnu. Sporný je povinný rok školky

Povinný poslední rok předškolního vzdělávání má od příštího roku zavést novela školského zákona. Ve stejném roce se mají sjednotit přijímací zkoušky z češtiny a matematiky na střední školy. V návaznosti na to pak o čtyři roky později budou muset první středoškoláci povinně maturovat z matematiky.

S tím vším Fórum rodičů nesouhlasí. K výzvě se připojily také Síť mateřských center a organizace Svoboda učení, jak uvedla mluvčí Fóra Hana Chalušová.

Povinný poslední rok školky autoři výzvy považují za faktické prodloužení školních povinností. „A to ve věku, kdy děti mají prokazatelně potřebu hry, celostního rozvoje a potřebu blízkých ze své rodiny,“ dodali. Pokud je účelem podpora dětí ze sociálně slabých rodin, není doložen efekt této pomoci, upozornili.

Ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD) interpretuje novinku především jako pomoc rodičům při přípravě dítěte na školu. „Tady nejde o nějakou povinnost. Tady jde především o právo dítěte na vzdělání a na jeho podporu,“ řekla. Připomněla, že 90 procent rodičů do mateřských škol předškoláky dává, a zdůraznila možnost individuálního vzdělávání doma.

Pro Novinky ji doplnila poslankyně ČSSD a členka školského výboru Markéta Wernerová, podle které je toto opatření velmi prospěšné. „Pomůže to srovnat rozdíly v připravenosti dětí v oblasti osobnostního rozvoje, vyjadřovacích schopností a socializačních návyků. U těch zhruba deseti procent, které školku nenavštěvují, se nejvíce jedná o děti ze sociálně vyloučených oblastí.“

Výhodou má být, že se bude moci jejich nepřipravenost podchytit již ve školce, a ne jen odkladem nastoupení do školy nebo trápit nepřipravené i připravené děti.

„Opatření se bude týkat zhruba deseti procent dětí a bude platit od roku 2017,“ připomněla Wernerová. „V té době se počítá s úbytkem dětí, které mají nastoupit do daného ročníku předškolní docházky. Určitě tedy nebudou školky ‚zavaleny‘ dětmi.“

Pohled zřizovatele nabídla Novinkám poslankyně ODS a starostka Prahy 2 Jana Černochová. Podle ní nepřinese legislativní úprava školského zákona vůbec nic, pouze zbytečné administrativní zatížení.

„To ovšem nebude vykompenzováno dalšími finančními prostředky,“ tvrdí s tím, že deklarovaného záměru začlenit děti ze sociálně znevýhodněného prostředí do vzdělávacího systému se tímto způsobem rozhodně nedocílí.

„Je to jen další zákonné opatření současné vládní koalice, které svazuje, omezuje a diriguje životy občanů ČR,“ dodala Černochová.

Na finance míří i kritika Ondřeje Šteffla, ředitele společnosti Scio: „Studie proveditelnosti, kterou zadal bývalý ministr Chládek, jasně ukázala, že zavedení povinného posledního roku školky je ze všech variant ta nejhorší,“ sdělil Novinkám.

„Sledované cíle nenaplní, bude drahá a patrně nadělá víc škody než užitku. Ale protože ČSSD to má ve volebním programu, tak to stejně zavádíme.“

Podle pedagožky a vedoucí metodičky organizace EDULAB Miluše Vondrákové ale již nemá cenu řešit, jestli je to dobře nebo špatně. „Spíše je třeba se zamyslet nad tím, co dětem nabídnout, aby se do mateřských škol všechny těšily,“ míní.

Jejich projekt Školka hrou, snažící se o smysluplné využití technologií i v předškolním vzdělávání, požaduje kromě zajištění kapacit pro děti i stejnou vybavenost školek. Důležité jsou kvalitní materiály. Jak se mohou do školek dostat například interaktivní tabule? Vždy záleží na zřizovatelích, sdělila Novinkám.

Ministerstvo školství by se mělo podle Vondrákové k situaci postavit, protože takto technika v některých mateřských školách je, v některých není.

Některé děti tak nemají stejné příležitosti. Na techniku prý není brzy, protože se s tím stejně dříve či později setkají. Navíc jde i o další, knižní výukové materiály.

„Spíše je důležité říkat učitelům, co mají děti dělat,“ řekla učitelka. „Takže pokud se hovoří o garanci místa ve školách, měla by se s tím řešit i vybavenost školek. Nechci komentovat politické rozhodnutí, chci řešit svou práci.“

Jednotné přijímací zkoušky na maturitní obory, které by měly být zavedeny za rok, a povinná maturita z matematiky plánovaná na rok 2021 jsou podle Fóra rodičů dalšími problematickými body novely školského zákona. Jednotné testy na střední školy podle nich mohou řadu lidí připravit o možnost studovat maturitní obor.

„Přitom by děti mohly být úspěšné v určitém oboru a v profesním životě jim může vzdělání v maturitním oboru chybět. Jde o segregační opatření, které omezí přístup znevýhodněných dětí k dalšímu vzdělávání,“ uvedla výzva.

Testování také může ovlivnit podobu vzdělávání na základních školách, které se zaměří více na přípravu na přijímačky. Odpůrci povinné maturity z matematiky argumentují tím, že tuto zkoušku nezvládne ani řada z těch, kteří si ji vybrali dobrovolně. Staví se k ní skepticky i Šteffl, ač je sám matematik.

„Řada lidí má osobní zkušenost, že matematika rozvíjí logické myšlení a celkově kultivuje způsob uvažování,“ vysvětluje Šteffl. „Ano, někdy u někoho, ale zdaleka ne vždy a všude. V mnoha školách je totiž matematika založena na zapamatování vzorečků, prostém dosazování, drilu a aplikování výpočetních algoritmů bez toho, aby jim žáci rozuměli. O rozvoji logiky, kultivaci myšlení či matematizaci reálné situace nemůže být řeč.“

Právě proto, že se ji žáci učí zpaměti, matematice nerozumějí, a tudíž ji často dle Štefflova názoru i nenávidí.

„Centralizovaná maturitní zkouška založená na testech ovšem nic víc než znalost vzorečků a rychlou aplikaci naučených algoritmů zjišťovat nemůže. Povinná maturita z matematiky tak bude jen podporovat šíření nežádoucího pojetí její výuky. Výsledkem ve většině případů nebudou lepší znalosti, ale naopak méně porozumění, více drilu a ještě větší všeobecná nechuť k matematice,“ varuje.