Školský výbor podpořil požadavek na navýšení rozpočtu VŠ kvůli energetické situaci

Podle politického náměstka ministra školství Jaroslava Millera odhadly univerzity nárůst svých nákladů v příštím roce na pět miliard korun, a to na zaplacení drahých energií, zvýšení mezd a podporu výzkumu.

Odhad nicméně zatím nezohledňuje rozhodnutí vlády o zastropování cen energií, potřebná částka tak bude možná nakonec nižší.

Kvůli drahým energiím vyčíslili podle Millera zástupci vysokých škol pro příští rok růst nákladů na elektřinu a plyn asi o 1,7 miliardy korun. Další zhruba tři miliardy korun budou podle něj univerzity potřebovat na navýšení mezd svých zaměstnanců a stipendií.

Poukázal na to, že růst výdělků ve vysokém školství v uplynulých letech nedržel tempo s tím, jak se přidávalo pracovníkům v základních a středních školách. Vysoké školy tak podle náměstka ztrácejí konkurenceschopnost. Další peníze navíc by měly jít také na výzkum a inovace, dodal.

Miller upozornil i na to, že vysoké školy v období covidu-19 v uplynulých dvou letech vyčerpaly velkou část svých rezerv. „Řada jich jede na hranici svých možností,“ uvedl.

Zástupci resortu proto podle něj žádají od ministerstva financí pro vysoké školy víc peněz, dohodu s ním ale zatím nemají. Školský výbor ve Sněmovně ve středu požadavek ministerstva podpořil hlasy všech 18 přítomných členů.

Podle návrhu, který ministerstvo financí zveřejnilo na začátku září, by se mohl rozpočet MŠMT v příštím roce oproti letošku snížit. Zatímco vládou schválená novela rozpočtu na letošní rok pro něj počítá s 251,9 miliardy korun, příští rok by resort mohl hospodařit s 248,5 miliardy.

Na vzdělávání na vysokých školách by podle resortu financí mohlo jít 29,6 miliardy korun, meziročně asi o miliardu víc.

Někteří členové výboru poukazovali na to, že nárůst nákladů na energie nakonec možná nebude odpovídat dosavadnímu odhadu. Poukazovali na to, že vláda v pondělí stanovila maximální ceny elektřiny a plynu, což by mělo původně odhadované náklady odběratelů snížit.

Předseda školského výboru Ivo Vondrák (ANO) pak poznamenal, že potřebné navýšení peněz na energie na vysokých školách by se mohlo snížit asi na polovinu, tedy z 1,7 miliardy zhruba na 900 milionů korun.

O požadavku na zvýšení rozpočtu v příštím roce o pět miliard korun hovořil už v červnu předseda České konference rektorů Martin Bareš. Zdůvodnil to zejména vysokou inflací i předpokládaným růstem počtu studentů v následujících letech.

Miller později doplnil, že ministerstvo je kvůli drahým energiím v kontaktu také se zřizovateli základních a středních škol, o které se starají obce a kraje. Upozornil, že každý kraj má financování škol nastavené trochu jinak, jednání se proto vedou s každým zvlášť.

Ministr školství Vladimír Balaš (STAN) již dříve uvedl, že jeho úřad hledá cesty, jak by stát mohl zřizovatelům pomoci.

Podle místopředsedkyně školských odborů Markéty Seidlové jde o to, zda by ministerstvo financí mohlo navýšit peníze, které obcím posílá prostřednictvím rozpočtového určení daní.