Školské odbory chtějí víc o desetinu všem

„Řekl, že by chtěl vyjednat náš požadavek, ale že bychom se asi měli potkat někde na ústupové cestě. Ale tou cestou není nula procent,“ řekla Právu místopředsedkyně školských odborů Markéta Seidlová.

O zmiňovaných 10 procent by měly v příštím roce vzrůst mzdy kantorů, kteří vykonávají přímou pedagogickou činnost, už automaticky. Zákon o trvalé fixaci jejich mezd na úrovni 130 procent průměrné mzdy leží v Senátu. Tito učitelé loni pobírali v průměru 48 204 korun hrubého, což činilo 120 procent republikové průměrné mzdy.

Zatím není jasné, jak se bude propočítávat pravidelná valorizace na 130 procent průměru, ale i poslední Bekův nápad, že by se vycházelo z průměrné mzdy z předminulého roku, růst o deset procent zaručuje.

Znamenalo by to, že by se jejich platy příští rok zvedly na 53 024 korun. Ale i o mechanismu propočtů chtějí odboráři s ministrem ještě jednat, protože původní scénáře byly přesnější a velkorysejší. Ministr Bek, který zasedá v Senátu, naznačil možné úpravy. „Každé slovo, které se změní v legislativě, implikuje jiný způsob interpretace toho závazku 130 procent. Pokud ho budeme počítat od prognóz, tak zřejmě vznikne debata, kterou prognózu budeme brát jako závaznou,“ řekl.

Nejasná je situace ostatních pedagogických pracovníků, kteří měli být původně zahrnuti do stejného valorizačního schématu, ale koalice je z něj na poslední chvíli vyškrtla. Jedná se o asi 50 tisíc vychovatelek v družinách, dětských domovech, asistentů, trenérů, školních psychologů či speciálních pedagogů.

Koalice pro ně chystá spe­ciální tarifní tabulku a slibuje, že i jejich mzdy porostou. Ostatně i v aktualizovaném programovém prohlášení vlády stojí: „Zajistíme vyšší platy pro ostatní pedagogické a nepedagogické pracovníky a garantujeme jejich navyšování podle růstu průměrné mzdy v ČR.“

Loni průměrná nominální mzda v zemi vzrostla o 6,5 procenta na 40 353 hrubého. V úhrnu měli všichni pedagogičtí pracovníci průměrnou mzdu 45 154 korun, a tedy 112 procent průměrné mzdy.

Nepedagogičtí pracovníci, jako jsou školníci, kuchařky, uklízečky či hospodářky, pobírali loni v průměru 26 512 korun. Podle odborářů by se v příštím roce měli posunout alespoň na průměrných 29 163 hrubého.

Podle Seidlové ale panuje mezi odboráři celkově velká nespokojenost s tím, jak je veden sociální dialog. „Když jsem měla možnost hovořit s kolegy, kteří přijeli třeba až ze severní Moravy, tak je vidět, že ta naštvanost je veliká. Chtěli bychom, aby se vláda vrátila ke svému prohlášení, že školství je priorita. Že to není jen deklarace,“ uvedla.

Podle ní odborářům vadí, jak se ohýbají sliby dané vládou včetně nízkého loňského růstu mezd navzdory proklamacím, nejistota kolem rozpočtu pro školství, osudu novely o pedagogických pracovnících, ale i třeba omezování benefitů.

Jednat se bude i o možnosti zakládání stávkových výborů. „Zítra ještě stávku nevyhlásíme a není to ani vyhrožování. Chceme být pouze připravení, když budou jednání selhávat. Skrze stávkové výbory můžeme lépe informovat naše kolegy,“ uvedla Seidlová.

Na programu je také hlasování o rezoluci k problematice nástupu umělé inteligence do škol.

V pátek se volilo vedení školských odborů: Seidlová i předseda František Dobšík své pozice obhájili. Dobšík, který stojí v čele odborů od roku 2003, ani Seidlová protikandidáty neměli.