Článek
Dietní stravování ve školních jídelnách umožňuje vyhláška, která vstoupila v platnost v únoru 2015. Jídelnám neukládá povinnost poskytovat dietní stravování, rozhodnutí ponechává na zřizovateli či řediteli školy.
Dietně upravené pokrmy, například bez lepku, nabízely jídelny, pokud o ně rodiče projevili zájem a zároveň s jejich přípravou souhlasili kuchaři. Motivace pracovníků jídelen ale i s ohledem na jejich nízké platy nebyla velká, připomíná ČŠI.
Často jen ohřev jídla z domova
Školní jídelny se sice podle inspekce loni snažily vycházet zdravotním potřebám dětí vstříc, často ale zajišťovaly jen dílčí úpravy jídla či ohřev stravy z domova, protože to pro ně bylo snadnější než komplexní příprava a nabídka dietních jídel.
Zhruba 37 procent jídelen upravovalo jídlo částečně podle potřeb dětí s různými potravinovými alergiemi.
Zhruba 15 procent žáků základních škol není na obědy ve škole přihlášeno. Dalších 19 procent dětí na ZŠ a dvakrát tolik žáků v soukromých zařízeních na obědy nechodí, i když je mají zaplacené.
Možnost dietního stravování ve školách mají podle ČŠI nejčastěji děti, které trpí celiakií, jež vyžaduje omezení lepku, který se nachází v obilovinách. V Česku touto nemocí trpí podle odhadů odborníků okolo jednoho procenta populace.
Počty lidí, kteří dodržují bezlepkovou dietu, stoupají. Bezlepková jídla byla ve školách v minulém roce na třech čtvrtinách dietních jídelníčků.
Žádaná byla také šetřící dieta, při níž se do jídelníčku zařazuje lehčí strava, která by měla usnadňovat trávení potravy. Některé školní jídelny nabízely i diabetickou dietu nebo nízkobílkovinovou dietu při poruchách metabolismu.
Většina jídelen nabízí jen jedno hlavní jídlo
Inspekce také zjistila, že většina (zhruba 80 procent) jídelen stále nabízí denně jedno hlavní jídlo, ačkoliv strávníci si většinou raději vybírají z více pokrmů. Důvodem je údajně nejen snaha o zjednodušení přípravy, ale i o to, aby se děti nemohly vyhnout některým neoblíbeným, ale zdravým jídlům.
„Je však třeba si uvědomit, že jedním z důsledků je nižší počet strávníků navštěvujících tyto jídelny oproti jídelnám poskytujícím výběr z většího množství jídel,” upozornila inspekce.
Neodradit děti od chození do jídelen
Ačkoli od ledna platí takzvaná pamlsková vyhláška, která ve školách zakázala prodej nezdravých potravin a nápojů, kontroloři školním kuchařům a kuchařkám doporučili, aby nebrali příliš vážně návrhy na zpřísnění požadavků zdravého stravování.
Děti by to podle inspekce mohlo naopak od chození do jídelen odradit. Kuchaři by podle ČŠI měli hledat kompromis mezi špatnými stravovacími návyky dětí a příklonem k alternativním filozofiím některých rodičů, jako je například veganství.
Velmi negativním jevem je podle ČŠI skutečnost, že zhruba 15 procent žáků základních škol není na obědy ve škole přihlášeno, přičemž někteří zřejmě neobědvají ani nikde jinde.
Dalších 19 procent dětí na základních školách a dvakrát tolik žáků v soukromých zařízeních na obědy nechodí, i když je mají zaplacené. „Je tedy evidentní, že stávající a poměrně kvalitní infrastruktura zařízení školního stravování se nevyužívá efektivně,” uzavřela inspekce.
