Školní místo vyjde obce až na 32 tisíc

Patrně největší platbu požaduje středočeský Beroun. Vedení města tam odsouhlasilo částku 32 tisíc korun za žáka a rok.

„Bude to platit pro nově přijaté žáky od následujícího školního roku, ne pro ty, kteří do našich škol už chodí. S obcemi se postupně podepisují smlouvy, že jejich děti budeme brát. Mnohde jsou rádi, že je vůbec mají kam umístit,“ uvedla Jitka Soukupová, mluvčí berounské radnice.

Vedení Berouna bylo jedním z těch, kdo už před časem upozorňoval, že v některých menších obcích školu pro děti nezajišťují.

„Z okolí máme přes 800 žáků, což je zhruba třetina kapacit, ale obce vůbec nepřispívají na chod škol. Je zákonná podmínka, že obec musí zajistit povinnou školní docházku. My ji pro naše děti zajistíme,“ uvedla starostka Berouna Soňa Chalupová (ODS). „Nemáme však povinnost zajistit ji pro školáky z okolních obcí,“ dodala.

Pro malé obce je ale stavba vlastní školy nákladná, až nedostupná a raději to řeší posíláním dětí k větším sousedům. Těm ale dochází trpělivost a hlavně volné kapacity i peníze na stavbu nových škol.

„Město musí investovat do stavby ze svého. Na provoz sice peníze dostaneme od státu, ale postavit budovu musíme většinou za vlastní peníze. Jen část pokryjí dotace. Proto jsme vypočítali platbu, kterou budeme požadovat od jiných obcí za umístění žáka v naší škole,“ řekl Právu starosta Králova Dvora Petr Vychodil (ODS).

Poplatek za umístění žáka ve svých školách bude od příštího roku vybírat i Kolín. Staré smlouvy s obcemi, podle nichž se nabírali přespolní zdarma, se ruší a uzavřou se nové.

„Nelze pořád všechno dělat zdarma, nové smlouvy uzavřeme za podmínky, že okolní obce budou přispívat 10 tisíc na žáka a školní rok,“ řekl starosta Kolína Michael Kašpar (Změna pro Kolín).

„Budeme chtít tyto peníze za nově příchozí školáky od příštího roku, ne za ty, které už u nás obce mají, což pokládám za velmi vstřícný krok,“ dodal Kašpar s tím, že to pro obce nebude tak velký náklad najednou, ale platba bude narůstat postupně.

„Tady to nemá souvislost s ukrajinskými dětmi, ty máme ve školách zvlášť,“ dodal kolínský starosta.

Mnohde, jako například v berounských nebo také kutnohorských školách, jsou totiž stovky dětí ukrajinských uprchlíků. To ubírá na volné kapacitě pro obce. V Kutné Hoře se už rozhodli nové děti z okolních obcí nepřijímat.

Ve čtyřech školách mají přes 2000 žáků, víc než desetinu tvoří Ukrajinci. Do prvních tříd se teď hlásí přes tři stovky místních a ukrajinských dětí. Na školáky z okolních vesnic se tak nejspíš nedostane.

„Pro ty stávající místa máme, ale pro nové děti už je nedokážeme zajistit. Nemůžeme je upřednostnit před dětmi z Kutné Hory nebo dětmi se statutem strpění,“ uvedl kutnohorský starosta Lukáš Seifert (ODS).