Školám budou chybět desítky tisíc specialistů, ukázal průzkum

Kouckého studie, kterou v úterý představil ministr školství Mikuláš Bek (STAN), kalkuluje s poklesem počtu žáků, ale i se stárnoucím učitelským sborem, omezeným zájmem studentů učitelství nastoupit do oboru a nízkým počtem míst na pedagogických fakultách.

„Teď pracuje v základních a středních školách zhruba 120 tisíc učitelů a ta potřeba klesne na asi 113 tisíc. Ale domníváme se podle všech údajů, které máme, že v té době budeme mít jen 90 tisíc kvalifikovaných učitelů,“ řekl Koucký.

Dodal, že 24 tisíc z nich navíc bude mít jen doplněné pedagogické minimum, což znamená rovněž výrazný nárůst oproti dnešku.

V současnosti mohou ve školách působit kantoři bez náležitého pedagogického vzdělání pod podmínkou, že si od nástupu k povolání do tří let náležitou kvalifikaci doplní.

Pokud ji nemají, měla by zakročit Česká školní inspekce. Pokud však škola prokáže, že se snažila jiného učitele sehnat, ale nepodařilo se jí to, může i tento učitel pokračovat. Úroveň učitelů bez pedagogického minima se může různit, ale data inspektorů naznačují, že v oblastech s nižší kvalifikovaností jsou častější horší výsledky ve vzdělávání.

V mnoha regionech však nejsou k mání žádní kvalifikovaní učitelé a mnohdy musí i ti stávající vyučovat předměty, na které se na pedagogických fakultách nikdy nepřipravovali. Kantorů bez kýžené aprobace vyučovala před pěti lety v základních školách méně než čtvrtina a na středních školách 13,5 procenta. Loni už se podíl neaprobovaných vyučujících přehoupl přes čtvrtinu a na středních školách přesáhl 15 procent.

„Při tomto vývoji samozřejmě dojde i k odpovídajícímu zvýšení neaprobované výuky. Situace přirozeně nebude stejně kritická ve všech aprobacích. Nejhorší lze očekávat v matematice, kde podíl nekvalifikované výuky může přesáhnout 30 procent,“ stojí ve studii.

Bek zdůraznil, že se situace může kraj od kraje či v menších oblastech výrazně lišit. Ale podle něj jsou v Karlovarském a Ústeckém kraji regiony, kde může podíl nekvalifikovaných učitelů dospět k 50 procentům.

Připomněl, že na zbrzdění nepříznivého vývoje vláda pracuje. Kromě jiných strategicky významných vysokoškolských oborů vláda přislíbila pedagogickým fakultám navýšení prostředků tak, že by mohly přijímat ke studiu o pět procent studentů více.

Děkan Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy Antonín Jančařík ocenil, že ministerstvo situaci nepodceňuje. „Zabýváme se tím dlouhodobě a zdůraznil bych, že ministerstvo školství to začalo řešit dřív, než byla zpracována tato data,“ uvedl.

Jeho škola se podle něj snaží zajistit nové prostory i akademiky, zároveň usiluje o posílení studijní praxe. Napomoci tomu má i nová legislativa, která zavádí nové odměňování zkušených kantorů, kteří se věnují praktikantům a čerstvým absolventům. To má zabránit předčasným odchodům ze škol začínajícím učitelům, kteří se často cítí na školskou realitu nepřipraveni.