Školáky trápí velká očekávání učitelů i nefér přístup

„Z větší části převažuje u dětí spokojenost a důvěra, ty však klesají zejména v závislosti na finanční situaci rodiny,“ upozornila ředitelka Českého výboru pro UNICEF Pavla Gomba.

Většina dětí do školy chodí ráda, hlavně kvůli kamarádům a novým znalostem. Znát je to hlavně u gymnazistů. U dětí z chudších rodin, které docházejí na základní školy, odborné střední školy nebo učiliště, je to horší.

„Pouze 48 procent dětí z příjmově slabších rodin rádo chodí do školy,“ upozornila organizace.

Podíl školáků z nízkopříjmových rodin, kteří chodí do školy neradi, se od roku 2022 zvýšil. Tehdy šlo o 45 procent dotázaných, letos je to 52 procent.

Největší podíl těch, kteří školu rádi nenavštěvují, je v Olomouckém kraji a na Vysočině. Nejde přitom o lokality, které z Mapy vzdělávání od agentury PAQ Research vycházejí jako ty s nejvyšší neúspěšností žáků.

„Výsledky napovídají, že škola je pro děti důležitá a v řadě případů výrazně přispívá k jejich obecnému pocitu štěstí či nepohody,“ uvedla Jana Špolcová z agentury STEM/MARK.

Dobrý nebo velmi dobrý vztah mají s učiteli tři čtvrtiny školáků, za špatný ho neoznačil téměř nikdo. Současně má 58 procent dotázaných ve věku 9 až 17 let dojem, že pokud s někým z učitelů nevycházejí, je to kvůli tomu, že se k nim nechová férově.

Třetina žáků má pocit, že na ně kantoři kladou velká očekávání, stejný podíl zdůvodňuje svůj špatný vztah s učiteli tím, že se k němu nechovají dobře.

Čtvrtina školáků zmiňuje moc domácích úkolů i to, že podle nich neumí dotyční učit a nenaslouchají, což se do jejich špatných vztahů také promítá.

„Je otázka, jestli ty problémy skutečně existují. Dnes je řada věcí vnímána a pojmenována jinak, než jsou. Například oblíbené slovo šikana nebo některé věci týkající se vztahů učitelů a žáků. Kolikrát stačí málo a už je to vnímáno negativně,“ řekl Novinkám ředitel ZŠ Pečky a šéf Asociace ředitelů základních škol Luboš Zajíc.

„Snažíme se vytvářet spíš partnerské vztahy. Že se to ne vždy a všude daří, je bohužel pravda, ale snahou je vytvářet pozitivní prostředí ve školách a toto je jedna z věcí, které to ovlivňují,“ doplnil.

Pod tlakem jsou ale i učitelé, mnozí mají sklony k vyhoření a nedávný průzkum vědců z Národního institutu SYRI ukázal, že mnohé stále více vyčerpává spíš debata s rodiči než se samotnými žáky.

„Vztah mezi učitelem a rodičem se v posledních letech zhoršil, což vedlo ke zvýšeným nárokům na komunikaci. Někteří pedagogové vnímali nedostatek respektu ke své učitelské autoritě ze strany rodičů, kteří se snaží nadměrně zasahovat do jejich autonomie ve výuce,“ uvedl za institut Petr Hlaďo, vedoucí Ústavu pedagogických věd Masarykovy univerzity.

Asociace upozorňuje i na administrativní zátěž, která pracovníky ve školství vyčerpává a demotivuje.