Hlavní obsah

Školáci se bojí dělat chyby a často v učení nevidí smysl, tvrdí průzkum

Praha

Žáci se kvůli obavám z kritiky bojí dělat chyby a často přemýšlejí, k čemu jim učivo v životě bude. Když nemají pocit, že má smysl, ztrácejí motivaci. Známky a písemky je stresují. Důležité jsou pro ně dobré vztahy se spolužáky i učitelé, od kterých si přejí cítit respekt. Vyplynulo to průzkumu, který udělal Nadační fond Eduzměna ve 23 školách na Kutnohorsku.

Foto: Jaroslav Soukup, Novinky

Ilustrační foto.

Článek

Průzkum se podle mediální zástupkyně Eduzměny Martiny Pařízkové uskutečnil loni a zúčastnilo se ho zhruba 1000 dětí. Byli mezi nimi hlavně čtvrťáci a osmáci, odpovídající třídy víceletých gymnázií a žáci třetích ročníků středních škol.

Základní faktor: stres

Zjištění nadačního fondu potvrdila, že kvalitu učení významně ovlivňuje stres. Velký vliv na děti má osobnost pedagoga. Pokud se ho žáci bojí, jsou nervózní a nesoustředí se dobře na učení, uvedli autoři průzkumu.

Odborníci bijí na poplach: Děti pandemii odskákaly nejvíc, topí se v depresích

Domácí

Podobně špatně se podle nich děti soustředí, když vědí, že je na konci dne čeká test. Často mají strach, že udělají chybu a sklidí za to kritiku. Ze strany některých učitelů se setkávají s výčitkami, že ještě něco neumí.

Místo toho by ale podle zástupců nadačního fondu žáci potřebovali radu, jak se mohou z chyby poučit.

Ztráta motivace na druhém stupni

V průzkumu se také potvrdilo, že děti ztrácejí motivaci k učení, pokud nevidí ve výuce smysluplnost. To se podle autorů průzkumu často stává s přechodem z prvního na druhý stupeň základní školy. Na prvním stupni se podle nich daří žákům lépe vysvětlovat užitečnost učiva.

„Například, že se děti učí počítat proto, aby si dokázaly nakoupit a neošidili je v samoobsluze,“ zmínila analytička Eduzměny Lucie Soukeníková.

I když ztrátu motivace na druhém stupni v průzkumu zmiňovali i učitelé, ne všichni si podle ní uvědomují důvody.

Třetina žáků SŠ není spokojená s volbou svého oboru, zjistil průzkum

Věda a školy

Podle Soukeníkové také řadu dětí učení nudí, protože je příliš monotónní. „Rády pracují s různými pomůckami a dělají pokusy, kde mohou názorně pochopit nebo aplikovat to, co se učí. To jim pomáhá a chtěly by se tomu při vyučování věnovat častěji,“ vysvětlila.

Do hodin by žáci podle průzkumu chtěli víc zapojit i digitální technologie. „Počítače by chtěli využívat nejen k procvičování, ale učit se i programovat, což zmiňovaly už děti na prvním stupni,“ řekla Soukeníková.

Třída jako tým

Většina dotázaných podle průzkumu také uváděla, že ke spokojenosti ve škole potřebuje, aby byly mezi spolužáky dobré vztahy a třída fungovala jako tým. Žáci by podle průzkumu měli mít ve škole místo pro setkávání s kamarády, třeba klubovnu či lavičky na chodbách.

Školy už nebudou muset hlásit nakažené a rizikové kontakty

Domácí

Nadační fond Eduzměna je iniciativou zástupců soukromého, neziskového a veřejného sektoru, kteří chtějí podpořit modernizaci vzdělávání v Česku. Podmínkami pro změny jsou podle fondu zajištění bezpečného klima škol, podpora schopnosti učit se z činností a aktivnější způsob učení.

V roce 2020 spustil fond s tímto cílem pětiletý projekt na Kutnohorsku. Po jeho skončení chce model rozvoje škol rozšířit, tak aby ho v roce 2030 mohly používat školy v pětině regionů ČR.

Související články

Výběr článků

Načítám