Hlavní obsah

Škola pro cizince vznikla před 50 lety. Proslavil ji Mireček z Básníků

Právo, Michael Polák

Díky Mirečkovi ze série filmových Básníků se maličká obec Zahrádky u České Lípy dostala, a hned několikrát, na filmové plátno. Mohl za to fakt, že právě v Zahrádkách bylo tehdy jedno z deseti českých studijních středisek pro zahraniční studenty. Středisko, které proslavil filmový Mireček, bylo otevřeno přesně před 50 lety – 19. prosince roku 1967.

Foto: Michael Polák, Právo

Škola pro zahraniční studenty sídlila v barokním zámku v Zahrádkách u České Lípy, který v roce 2003 vyhořel.

Článek

„Před vánočními svátky 19. prosince, za přítomnosti rektora Univerzity 17. listopadu v Praze prof. J. Martinice a děkana fakulty prom. ped. F. Kopeckého, bylo provedeno oficiální otevření fakulty v zámku v Zahrádkách,“ píše se v obecní zahrádecké kronice, do níž se zaznamenávalo dění v obci od roku 1945 do roku 2000.

Mireček se chystal na FAMU

Je to jedna z nejslavnějších a nejzábavnějších scén v českém filmu. Černošský student Mireček opakuje otázku svého učitele: „Co je to?“ A hned odpovídá: „To je játro!“ A vysokoškolský profesor v podání Jana Přeučila běduje: „Člověče! Co vás v těch Zahrádkách učili! Šafránek, vysvětlete tady Mirečkovi, co je to pomnožné číslo!“

Mireček v Zahrádkách nestudoval jen ve filmu. Představitel Mirečka, Joseph Dielle z republiky Kongo, totiž „Zahrádkami“ prošel i ve svém civilním životě. Nepřipravoval se tu však na studium medicíny jako ve filmu, ale na studium na pražské FAMU.

„A všechno, co pak ve filmu říkal o Zahrádkách, je pravda,“ vzpomínal před lety na slavného studenta dnes už nežijící Jiří Čech, který byl posledním ředitelem zahrádeckého studijního střediska.

Jak vlastně středisko pro zahraniční studenty fungovalo? Cizinci, kteří chtěli studovat na českých vysokých školách, se v Zahrádkách učili česky a v češtině museli ještě absolvovat přípravu na odborné předměty.

„Nejvíce zahraničních studentů sem jezdilo z těch, kteří pak studovali vysokou ekonomickou nebo filozofickou fakultu,“ vzpomínal Čech. Univerzitní středisko vedl jako ředitel od roku 1983 do roku 1992, kdy zaniklo.

Kurdský student

Náročnou češtinu se v Zahrádkách učil také dnes devětapadesátiletý Rzgar Baban, pocházející z kurdského města Sulejmánia na území Iráku.

„Vzpomínám na Zahrádky dodnes. Pamatuji si pana ředitele Čecha i jeho zástupce, pana Klapku,“ popisuje pořád výbornou češtinou Baban, který se do Zahrádek dostal coby student Vysoké školy ekonomické v Praze a který už od 90. let žije a podniká ve Stockholmu.

„V prvním patře na zámku v Zahrádkách byla restaurace, ve druhém patře byly učebny a ve třetím pokoje, kde jsme několik měsíců bydleli,“ vybavuje si.

Zahrádky si podle svých slov pamatuje také jako velmi klidné místo s krásnou přírodou. „Do okolních lesů jsme chodili běhat, dokonce jsme v běhání mezi sebou závodili. Bylo nás tam tehdy sto dvacet, ale z Kurdistánu, z Iráku, jsme tam v mé době byli jen dva,“ dodává.

Na Českolipsku má Baban dodnes řadu přátel, naposledy byl v České Lípě na několikadenní návštěvě před třemi lety, v prosinci 2014.

Vyhořelý zámek

Studijní středisko v Zahrádkách vzniklo původně jako součást tzv. Univerzity 17. listopadu, kterou komunistický režim založil, aby za pomocí stipendií získával studenty ze zemí Třetího světa a promarxisticky na ně působil.

Univerzita v roce 1974 zanikla, středisko v Zahrádkách po ní ale převzala Karlova univerzita, ta tu zahraniční studenty vzdělávala až do roku 1992. Budova barokního zámku, kde středisko sídlilo, dodnes patří české alma mater. Zámek v lednu 2003 vyhořel a univerzita dodnes nenašla finance na jeho opravu. Někdejší barokní perla Českolipska je tak už roky pro veřejnost nepřístupná.

Související články

Výběr článků

Načítám