Situace kolem uprchlíků ve školách je nepřehledná. MŠMT neví, kolik se jich vejde

Do Česka od začátku ruské invaze na Ukrajinu 24. února zatím přicestovalo podle odhadů 220 tisíc Ukrajinců, většinou žen a dětí. Nadační fond Děti Ukrajiny pro ně spoluorganizuje projekt tříd, ve kterých mohou navázat na své předchozí vzdělávání v ukrajinštině. Na projektu se fond podílí s ukrajinským velvyslanectvím a emeritním rektorem Univerzity Karlovy Tomášem Zimou za podpory MŠMT.

V databázi projektu ukrajinských jednotřídek bylo v pondělí asi 2500 dětí a 250 vyučujících se znalostí ukrajinštiny. Překážkou v rychlé integraci Ukrajinců do českých škol je nejen jejich neznalost češtiny, ale často i písma latinky. „Hlásí se permanentně, každý den nám jich přibývá asi 250,“ sdělil Mařan.

Prvních pět jednotřídek se minulý týden otevřelo v 1. slovanském gymnáziu v Praze. V pondělí se některé třídy přesunuly třeba do pražských soukromých škol Nový Porg nebo Riverside. Další třídy se mají podle Mařana tento týden otevřít v Brně.

Kolik tříd pro ukrajinské děti v současnosti funguje, neupřesnil. „Panuje teď momentálně totální chaos,“ řekl. „Největší problém je teď v tom, že my se s nějakými maminkami dohodneme na 20 dětech v pátek a v pondělí jich přijde jen deset, protože zjistíme, že polovina maminek byla přesunutá s dětmi na ubytování třeba do jiného města,“ vysvětlil. Čeká, že situace se bude stabilizovat časem.

Ukrajinští žáci podle něj nastupují nejen do jednotřídek, ale také do českých tříd. Školy se pak na fond obracejí s prosbou o pomoc se zajištěním dobrovolníků, kteří umí ukrajinsky. Registrovaných je jich podle něj stále kolem 250, asi 100 se už do výuky zapojilo.

Nadační fond se chce nyní soustředit zejména na to, aby se děti uprchlíků začaly učit česky. „Problém začleňování nebo integrace (ukrajinských žáků) do normálních škol je totiž ten, že oni neumí česky, navíc samozřejmě, protože používají azbuku na Ukrajině, tak ani nepřečtou nic, co se napíše (latinkou) na tabuli,“ řekl.

Dodal, že latinku umí přečíst hlavně starší žáci, kteří už používají počítače nebo se učí anglicky.

Podle Mařana není možné očekávat, že se v nejbližší době otevřou ve školách tisíce tříd pro Ukrajince. „To znamená, že hledáme i se samosprávami a místními úřady nějaké budovy, které by umožnily, aby se tam dostalo dohromady větší počet dětí,“ řekl.

Vedle toho se podle něj připravují také online výukové materiály a rozdávají se tablety pro výuku na dálku.

Ministerstvo školství zatím neví přesně, kolik uprchlíků z Ukrajiny by se mohlo vejít do kapacit vzdělávacího systému v Česku, jak vyplývá z odpovědi tiskového oddělení resortu na dotaz ČTK.

Ministr školství Petr Gazdík (STAN) už dříve uvedl, že školy v ČR mohou integrovat kolem 100 tisíc uprchlíků. Sněmovna minulý týden ve zrychleném režimu schválila zvláštní zákon, který by měl systému mimo jiné usnadnit navýšení kapacit. Senát má o normě hlasovat tento týden.

„MŠMT v tuto chvíli vyhodnocuje kapacity vzdělávacího systému, úzce spolupracuje s krajskými úřady a především monitoruje prostřednictvím údajů ministerstva vnitra vývoj počtu a věkové struktury přicházejících uprchlíků. Na základě těchto činností připravuje různé varianty přístupu k řešení problematiky kapacit,“ uvedl v úterý vedoucí oddělení vztahů s veřejností na ministerstvu Ondřej Macura.

K 31. březnu se podle něj bude konat standardní sběr dat, ve kterém školy úřad informují mimo jiné o počtech žáků. „Z tohoto šetření bude patrný i počet ukrajinských žáků nově přijatých do škol v měsíci březnu,“ dodal zástupce školského úřadu.

Gazdík minulý týden řekl, že rodiče českých dětí by se neměli obávat, že pro jejich potomky ve školách a školkách nebude kvůli ukrajinským dětem místo. Zvláštní zákon by měl zajistit, aby škola mohla kvůli vzdělávání cizinců požádat o navýšení své dosavadní kapacity na maximální možnou bez stanoviska hygieniků a stavebního úřadu, které jsou jinak potřeba.