Šimpanzi zřejmě dokážou říct „máma“, tvrdí vědci

Mezinárodní tým vědců ze tří zmíněných zemí zkoumal záběry šimpanzů, kteří byli vychováváni lidmi v podmínkách, které už bychom dnes považovali za neetické. Kupříkladu analýza záznamu natočeného v roce 1962 určila, že šimpanzi jsou schopni říkat jednoduchá lidská slova, jako je třeba „máma“.

Renata říká „máma“.

Minulý a předminulý týden na to upozornil nejen list The Daily Mail či The New York Times, ale i vědecký server Phys.org s tím, že vědeckou práci expertů ze tří států na toto téma publikoval odborný časopis Scientific Reports.

„Obnovili jsme původní záběry dvou ochočených šimpanzů vyslovujících slovo máma a podrobili nahrávky fonetické analýze. Naše analýzy ukazují, že šimpanzi jsou schopni produkovat slabiky, dosahovat fonetických kontrastů mezi souhláskou a samohláskou prostřednictvím současného spojování hlasu, čelistí a rtů,“ popisují vědci.

Jak se k tomuto výzkumu dostali? Během posledních několika desetiletí vědci přemýšleli, proč jsou lidé jedinými primáty, u kterých se vyvinula řeč. I když je pravda, že někteří velcí lidoopi se naučili komunikovat prostřednictvím jakýchsi „hlasových“ zvuků, existuje jen málo důkazů o tom, že používají skutečně mluvený jazyk.

Vyrojily se pak skupiny vědců, z nichž jedna byla přesvědčená, že rozdíl mezi lidmi a šimpanzi (lidoopi) spočívá ve fyziologii krku – proti expertům, kteří se domnívají, že je to kvůli rozdílům v mozku. O lidoopech se tak tvrdilo, že se nedokážou naučit lidská slova kvůli nedostatku nezbytných nervových obvodů.

Jiní výzkumníci zase věří, že někteří velcí lidoopi, jako jsou právě šimpanzi, mají schopnost mluvit pomocí konkrétních slov, byť jen na té nejzákladnější úrovni.

Mezinárodní tým odborníků ze Švédska, Spojeného království a Švýcarska v této souvislosti v rámci své studie vypichuje mj. jeden pozoruhodný příklad manželů, kteří adoptovali mládě šimpanze a několik let ho drželi ve svém domě, přičemž se ho snažili přimět, aby říkal jednoduchá slova, jako je „máma“, „táta“ nebo „hrnek“.

Nicméně jejich práce byla v průběhu let zdiskreditována jako neetická, protože šimpanz byl odebrán své matce.

V již citovaném odborném článku publikovaném 25. července ve Scientific Reports vědci tvrdí, že nedostatek analýz starších případů vedl k onomu přesvědčení, že zkrátka „opice nejsou schopny řeči“.

Aby zjistili, zda tomu tak mohlo být, hledali nyní badatelé důkazy o takových pokusech o výcvik a našli tři videa ukazující, že šimpanze lze naučit mluvit lidskými slovy základním způsobem.

V jednom videu, které natočil tým manželů, šimpanz vyslovil slovo „papa“ nejméně třikrát a slovo „šálek“ jednou.

V jiném videu řekl šimpanz Johnny (1944-2007), který žil na Floridě, slovo „mama“.

Johnny říká „máma“.

A další video z Itálie – z roku 1962 – zachytilo šimpanzici jménem Renata, jak rovněž říká máma.

Aby vědci ověřili, zda se to blíží lidské řeči, navrhli online poslechový experiment. Šimpanzí výroky byly smíchány s klipy lidí, u nichž byla diagnostikována Parkinsonova choroba. Účastníkům pokusu bylo řečeno, že všechny klipy pocházejí od mluvčích s diagnostikovanou poruchou řeči. Byli požádáni, aby foneticky zapsali zvuky, které slyšeli. Většina se shodla na tom, že Johnny a zejména Renata říkají „mama“.

Výzkumníci poznamenávají, že výslovnost šimpanzů se lišila od lidské řeči, ale popisují pokusy o mluvení jako „v podstatě podobné slovům“, což naznačuje, že velcí lidoopi jsou schopni mluvit některými lidskými slovy za správných okolností.

Vědci nicméně dodávají, že žádná „Planeta opic“ nás nepochybně nečeká. I když šimpanzi zřejmě tedy mají typ mozku, který jim umožňuje učit se nové zvuky, jejich jazyk je dlouhý a plochý, což jim ztěžuje přechod mezi jednotlivými zvuky řeči.

Zároveň je značný rozdíl mezi tím, naučit se něco slyšet a pak to opakovat, tj. napodobovat, a mezi skutečnou vědomou promluvou.

„V našem případě neexistuje žádný důkaz, že by šimpanzi rozuměli smyslu slova máma,“ zdůraznil vedoucí autor nové studie Axel Ekström z Královského technického institutu ve Švédsku.