Článek
Univerzitní centrum vyvíjí v rámci projektu, jehož hlavním řešitelem je profesor Vladimír Sedlařík, speciální ekologické hydrogely.
Podle vědců dokáže hydrogel v období sucha zadržet vodu v krajině, a zlepšit tak retenční schopnost půdy.
„Jsou to v podstatě gely, jejichž hlavní složkou je syrovátka, která vzniká jako odpad při výrobě čerstvých sýrů a tvarohu. Je tedy čistě přírodní, nezatěžuje životní prostředí a v půdě se rozloží na látky, které dodávají rostlinám živiny,“ popsala arboristka Správy a údržby silnic Jihomoravského kraje Marie Miklínová.
V Česku mizí stromy u silnic, škodí to krajině i drobným živočichům
Nutnost každoročního kácení
Jihomoravští silničáři musí každoročně pokácet stovky stromů, minimálně stejné množství nově vysadí. Za poslední roky se číslovka úhynu bohužel zvětšuje.
„Hlavní příčinou je období sucha, jednoduše nejsme schopni novou výsadbu dostatečně zalévat, není to prostě v našich silách. Druhou a velmi smutnou rovinou nových výsadeb je lidský faktor. Dost často jsou nové stromky ukradeny nebo záměrně poškozeny, aby nerostly,“ uvedl ředitel SÚS JMK Roman Hanák, který dále dodal, že vandalismus není správa schopna nijak ovlivnit, nicméně spojení s vědci dává stromům šanci na přežití.
První testování hydrogelu provedli v Jihomoravském kraji na Břeclavsku. Pro tuto oblast byl vyroben metrák syrovátkového hydrogelu pro výsadbu stovky dřevin.
„Znamená to, že k jedné dřevině aplikujeme kilogram hydrogelu. Chování těchto stromů pak budeme společně s vědci evidovat a porovnávat ve stejné lokalitě s těmi, které jsou bez něj,“ doplnila Miklínová.
Vědci ze Zlína mění podobu bezpečnostních senzorů v letectví. Keramiku nahradí polymery
Správa a údržba silnic Jihomoravského kraje spravuje celkem 4302 km silnic všech tří kategorií.
„Je potřeba si uvědomit, že aleje do krajiny patří, každopádně jsme při jejich vysazování značně omezeni. Vždy je potřeba souhlas policie, která nás limituje normou, jež stanovuje vzdálenosti výsadeb od komunikace. Proto zveme dopravní inženýry ke každé nové výsadbě a komunikujeme spolu o vzdálenosti, která je pro ně v daném místě přípustná,“ doplnil Hanák s tím, že spolupráce s PČR nyní funguje výborně.
Některé navrhované lokality podle něj podmínky nesplňují, důležitá je i bezpečnost dopravního provozu, i proto se mnohdy hledají nové. Častou překážkou pro výsadbu nových stromů jsou pak inženýrské sítě nebo souhlasy majitelů pozemků.