Článek
„Zatím jsme nepozorovali zemětřesení, jako bylo toto,“ uvedl geofyzik Keith D. Koper z Utažské univerzity, spoluautor článku v časopise Nature. Podle jeho kolegy Thorna Laye překvapila komplexnost a rozsah zemětřesení všechny v oboru.
Epicentrum dubnových otřesů leželo asi 500 kilometrů na západ od severu Sumatry, tedy přibližně uprostřed rozlehlé a do té doby celistvé Indo-australské desky. Šlo o největší zaznamenané zemětřesení související s otevřením zlomu a desáté nejsilnější v uplynulém století. Zemětřesení takové intenzity většinou vznikají při podsouvání jedné zemské desky pod druhou. Následovaly ho přibližně po hodině další, o něco slabší otřesy dosahující 8,2 podle Richterovy stupnice.
Samotné zemětřesení přes obavy v oblasti nezpůsobilo žádné větší škody. Dopad na zemskou kůru byl výraznější.
Podle vědců srdce desky roztrhaly čtyři zlomy poskládané kolmo k sobě navzájem. Vznikly údajně 40metrové trhliny, které potvrzují rozpad zemské desky. Její rozpad nicméně započal v důsledku narážení na Eurasijskou desku již milióny let. Dokončení tohoto procesu a vytvoření nové zlomové linie si ještě tisíce podobných zemětřesení během dalších miliónů let vyžádá.