Článek
„Mise byla velkým úspěchem. Ve své kategorii družic typu CubeSat o velikosti 2U (20×10×10 cm) se VZLUSAT-1 stal druhou na oběžné dráze nejdéle fungující družicí světa,“ uvedl VZLÚ na svém webu.
Životnost se odhadovala na pouhý rok
Nanodružice VZLUSAT-1 byla na oběžnou dráhu vypuštěna 23. června 2017 z Indie. Za dobu svého fungování oběhla planetu více než 33tisíckrát.
Vědci dokázali získávat data z družice do posledního dne. Ačkoli její životnost byla odhadována jen na jeden rok, fungovala zhruba šest let.
„Poslední kontakt družice s naší pozemní stanicí byl v pondělí dopoledne (5. června 2023 11:34:48), následně ještě VZLUSAT-1 zachytil radioamatér v Texasu ve Spojených státech (v úterý - pozn. red.),“ sdělili zástupci ústavu.
Nejdéle fungující česká družice VZLUSAT-1, vyvinutá ve VZLÚ, komunikovala do posledního dne. Fungovala zhruba šest let, i když její životnost byla původně odhadována na jeden rok. Naposledy ji zachytil radioamatér v Texasu v USA 6. 6. 2023. (https://t.co/Cg0gKSAMbm) Audio níže 👇 pic.twitter.com/HnEpmKPJ4H
— VZLÚ (@VZLUcz) June 7, 2023
Práce na VZLUSAT-1 znamenala pro VZLÚ vstup do světa družic. „Byl to pro ústav zásadní krok pro další vývoj. Získali jsme dostatek znalostí pro vývoj družic složitějších, zejména znalostí v oblasti konstrukce, elektroniky, komunikačních systémů,“ prohlásil generální ředitel VZLÚ Josef Kašpar.
„Přínosné jsou také poznatky v operování družice, tedy i v rozvoji pozemní stanice pod vedením Západočeské univerzity v Plzni, která zajistila téměř nepřetržitý provoz operování po dobu celých šesti let,“ doplnil vedoucí vědecký pracovník VZLÚ Vladimír Dániel, který vedl vývoj VZLUSAT-1.
Družice nesla např. rentgenový dalekohled nebo v Česku vyvinutý radiační štít, který ověřil své vlastnosti pro použití při stavbě kosmických lodí a obydlí i na Měsíci či Marsu.
„Celkové měření ukázalo velice stabilní materiálové vlastnosti radiačního štítu i kompozitního panelu. Kompozitní materiál od firmy 5M se tak dostal i do dalších družic ESA (Evropská kosmická agentura),“ zmínil Dániel.
Aparát vážil jen dva kilogramy a pohyboval se na tzv. polární dráze ve výšce 510 kilometrů nad zemským povrchem.
Na satelit VZLUSAT-1 navazuje další projekt, VZLUSAT-2. Ten na oběžné dráze funguje zhruba rok a půl. Vynesla ho raketa Falcon 9 společnosti SpaceX 13. ledna 2022 z floridského mysu Canaveral.
Na palubě má mj. dvě kamery pro pozorování Země. Je první tuzemskou družicí, která dokázala pořídit snímek České republiky ve vysokém rozlišení.
