Severní pól bude do roku 2050 v létě úplně bez ledu

Odborníci totiž modelovali vliv různých úrovní emisí oxidu uhličitého (CO2) a metanu na arktický led, na kterém žijí například lední medvědi či tuleni, přičemž omezení emisí podle nich roztání severního pólu jen trochu oddálí. Nový výzkum operující s nejaktuálnějšími klimatickými modely vedl německý klimatolog Dirk Notz z Hamburské univerzity.

„Pokud rychle a výrazně snížíme světové emise skleníkových plynů, čímž udržíme globální oteplování pod dvěma stupni Celsia ve srovnání s předindustriálními úrovněmi, arktický mořský led přesto občas pravděpodobně zmizí, a to poprvé v nějakém létě ještě před rokem 2050,” konstatoval Notz.

„To náš vědecký tým opravdu překvapilo,” dodal podle serveru The Daily Mail. Studie se všemi svými zjištěními vyšla v odborném časopise Geophysical Research Letters.

Navíc je pravda, že i když je zatím samotný severní pól stále pokryt ledem celoročně, tak až na pár výjimek se celá ledová plocha Arktidy víceméně pravidelně zmenšuje.

Průběžně můžeme pozorovat celkový úbytek ledové masy v oblasti, jak ukazuje video (výše) amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) – je na něm přehledně vidět vývoj stále výraznějšího tání a stále menšího následného zimního přírůstku ledovcového povrchu od roku 1979 do roku 2019.

Před oněmi více než 40 lety zahrnovalo tamní ledové minimum v létě plochu necelých 6,5 milionu kilometrů čtverečních, zatímco loni to podle NASA bylo jen 3,66 milionu kilometrů čtverečních. Zatím nejméně ledu tam bylo podle satelitního měření v roce 2013 – pod tři miliony km³.

V důsledku oteplovacího efektu skleníkových plynů se začaly oblasti Severního ledového oceánu, které byly kdysi trvale pokryty ledem, během letních měsíců rozmrazovat. I když je severní pól stále celý rok pokryt ledem, v budoucnu se předpokládá, že v Arktidě nastanou období (hlavně v září po létě) zcela bez ledu. Masivnější tání přispěje nejen ke zvýšení hladiny moří, ale také bude znamenat problém pro tamní živočichy.

V průběhu času se předpovědi vědců různě proměňují. Třicetiletý horizont (nejpozději rok 2050), kdy z celé Arktidy poprvé v moderních dějinách aspoň dočasně zmizí veškerý led, zní docela střízlivě, zvlášť když to srovnáme s některými dřívějšími hypotézami.

V roce 2007 přišli s alarmující prognózou američtí vědci pod vedením profesora Wieslawa Maslowského z Naval Postgraduate School v kalifornském Monterey, kteří vytvořili model pro budoucí tání na základě dat z let 1979 až 2004. „Náš předpoklad, že v létě 2013 led z Arktidy zmizí, nezahrnuje minimální hodnoty z let 2005 a 2007,“ upozornil Maslowski s tím, že k úplnému roztátí Arktidy by mohlo dojít i dříve.

Ten spolu s kolegou Peterem Wadhamsem poté podle listu The Daily Telegraph tvrdil, že tamní led roztaje v září 2016.

Těmto předpovědím se jinak často věnuje americké Národní centrum pro zkoumání sněhu a ledu (NSIDC). To v červnu 2008 tvrdilo, že Arktida může být v létě zcela bez ledu do deseti let (tedy 2018). O dva měsíce později řekl agentuře AFP odborník na ledovce Mark Serreze z NSIDC následující: „Na konci tohoto léta (2008) již nemusí na severním pólu být vůbec žádný led. Oblast pólu je nyní pokryta velmi tenkým ledem, kterému říkáme jednoletý a který během léta většinou roztaje.”

Ani jedno z toho se však nestalo, podle Serreze k tomu však „určitě dojde” kolem roku 2030. Roku 2013 během letního ledového minima sdělilo centrum NSIDC, že tamní let zmizí „v následujících dekádách”, uvádí deník The Guardian. To už souzní s většinou teorií.

Podle té od Národního úřadu pro oceány a atmosféru (NOAA) z letošního února k tomu dojde během 15 let.

Teplota vzduchu se v Arktidě zvyšuje rychleji než na zbytku naší planety, tudíž horizont let 2030 až 2050 zní reálněji, objevuje se navíc už delší dobu v dlouhodobých odborných odhadech klimatologů. Tím spíše, že rok 2050 zmiňuje aktuální Notzova studie jako hranici i v případě snižování emisí, které s tím tedy podle něj tolik nezmůže.