Šest metrů pod hladinou. Česle největšího plzeňského rybníka kontrolovala miniponorka

Jednalo se o první kontrolu vypouštěcí šachty padesátihektarového rybníka od její poslední rekonstrukce v roce 2011.

„Potřebovali jsme si ověřit, v jakém stavu zařízení je. A také to, zda se dá ke kontrole použít právě tato technologie. Je to levnější řešení než využít služeb potápěče,“ řekl Novinkám Martin Gregar, vedoucí oddělení vodního hospodářství a rybářství městské Správy veřejného statku.

„Záběry z ponorkové kamery ukázaly, že obě česle jsou v pořádku, kovové i dřevěné. Budou akorát potřebovat vyčistit od větví a podobných věcí. To už bude práce pro potápěče, ale není to nic akutního,“ poznamenal Gregar.

Městská skupina dronařů začala fungovat před deseti lety. „Plzeň byla průkopníkem v inspekcích mostních konstrukcí, technologií a infrastruktury,“ připomněl radní Daniel Kůs (Piráti). „Dnes už mají v portfoliu i několik inspekcí pod vodní hladinou,“ dodal.

Stále ale jde o spíše výjimečnou záležitost. „Využíváme ponorku BlueROV2,“ upřesnil Josef Navrátil, ředitel dronové sekce Správy informačních technologií.

„Při jejím řízení musíme být velmi opatrní a přesní. Známe jen hloubku ponoru a orientaci z magnetometru, proto je potřeba jistá dávka představivosti. Pohyb nám ztěžovala i špatná viditelnost ve vodě, navíc má ponorka za sebou kabel, který nesmíme za nic zachytit nebo zamotat,“ podotkl Navrátil.

Podvodní dron, který uvedenou organizaci vyšel před několika lety na zhruba šedesát tisíc korun, se dokáže potopit až do stometrové hloubky. V českých podmínkách jsou nároky samozřejmě podstatně skromnější.

„Využíváme jej hlavně při inspekcích ponořených mostních konstrukcí,“ sdělil ředitel Správy informačních technologií Luděk Šantora.

O další spolupráci požádají plzeňští rybníkáři. „Chtěli bychom nahlédnout na dno Seneckého rybníka,“ konstatoval Gregar.

„Z hlediska vodních rostlin je velice rozmanité. Kamerový záznam by měl být kvalitní vzhledem k menší hloubce, a tedy lepší viditelnosti. Chceme jej prezentovat v rámci exkurze, kterou tady bude pořádat pražské ČVUT,“ doplnil Gregar.

Nejvíce výjezdů mají plzeňští dronaři v rámci spolupráce se složkami záchranného systému. Loni asistovali u více než stovky zásahů – nehod, požárů i pátracích akcí.