Servisní technici domácích spotřebičů chybí, unikátní projekt pro školy to chce změnit

Projekt vznikl v reakci na nedostatek opravářů. V současné době je vychovávají vybrané střední školy v sedmi městech: v Hluboké nad Vltavou, Chomutově, Kroměříži, Ostravě, Plzni, Praze a Třebíči. Letos přibude v Hradci Králové.

„Máme hotovo,“ zvolala asi po dvaceti minutách snažení první soutěžní dvojice, Vít a Martin z Plzně. „Přerušené tepelné čidlo,“ hlásil Vítek, jaká závada postihla jejich pračku.

„Celkem dobře,“ reagovali jednohlasně mladíci na otázku Novinek, jak se jim pracovalo. Obě zařízení dokázali opravit v nejkratším čase a bezchybně, a tak brali první místo v soutěži.

Pro Střední odborné učiliště elektrotechnické, které navštěvují druhým rokem, se rozhodli, protože je baví elektronika. „Většinou jsme zatím všechno jen rozebírali a skládali dohromady,“ smáli se, co se už naučili.

„Oprava probíhala celkem jednoduše,“ ujistil Patrik Sedláček z Ostravy, když s parťákem skončil práci. Tamní Střední školu elektrotechnickou zvolil proto, že si myslí, že takové vzdělání má budoucnost. „A moc by mě nebavilo sedět v kanceláři,“ přemítal chlapec.

Nabyté vědomosti už student druhého ročníku využívá v praxi a doma se snaží zasáhnout, když se něco porouchá. „Zatím se daří. Opravil jsem mixéry i pračku, konvice, žehličky, prostě co se mi dostane pod ruku,“ usmíval se.

Nultý ročník výuky podle projektu se ve čtyřech školách rozběhl v roce 2019. „V rámci existujících učebních oborů jsme zakomponovali i výchovu a výuku opravy domácích spotřebičů,“ přiblížil Novinkám Radek Hacaperka, autor projektu a generální ředitel Sdružení výrobců spotřebitelů.

Podle něj vznikl proto, že servisních pracovníků ubývá, neboť jejich výchově se od začátku 90. let nikdo nevěnoval. Obor se zrodil i kvůli rostoucímu tlaku evropské legislativy na opravitelnost výrobků. Tím pádem se poptávka po řemeslnících bude určitě zvyšovat.

„Máme už absolventy škol, kteří se úspěšně etablují v oboru, zatím to jsou řádově jednotky, ale něco už to nese,“ zmínil dosavadní výsledky.

Výuka probíhá v rámci existujících oborů. „Pokud bychom chtěli samostatný učební obor, doteď bychom ho neměli, natolik je náročná administrativa a byrokracie kolem nastavování rámcových a školních vzdělávacích plánů,“ konstatoval.

Těší ho, že se zájem o učební obory zvedá. Jednak proto, že si střední školu vybírají silné ročníky, a také proto, že poptávka po řemeslnících neustále roste. „Pokud jsou šikovní, vydělají si pěkné peníze,“ podotkl, co by školáky mohlo při výběru budoucí profese motivovat.

V prvním ročníku je čekají základy elektrotechniky, ve druhém absolvují v rámci dílen opravy domácích spotřebičů a ve třetím absolvují praxi v regionálních servisech.

Dovednostní soutěž se skládala ze dvou částí. V teoretické odpovídali účastníci na čtyřicet otázek, v praktické předvedli, jak zvládnou opravit velký domácí spotřebič, konkrétně pračku, a malý přístroj, v tomto případě kávovar. Nejrychlejší tým skončil opravu pračky během dvaceti minut, nejpomalejšímu práce zabrala asi tři čtvrtě hodiny. Od porotců se ale všichni dozvěděli, že by se svými aktuálními znalostmi mohli vyrazit k zákazníkovi.

„Soutěž je pro nás zpětnou vazbou, jaká je úroveň výuky ve školách,“ dodal Hacaperka. „Nejsem opravář, ale člověk, který původně spotřebiče prodával,“ reagoval s úsměvem na dotaz, nakolik si dovede poradit s renovací poničeného zařízení. „Ale jako obchodník si uvědomuji, že servis a opravy k tomu patří a že značky potřebují mít v první linii kvalitní opraváře,“ doplnil.