Série světových zemětřesení? Podle seismologů spolu události nesouvisejí

„Ta zemětřesení spolu nesouvisejí,“ konstatoval na dotaz Novinek seismolog a vulkanolog Aleš Špičák z Geofyzikálního ústavu Akademie věd ČR. Litosférické desky se podle něj pohybují stále stejně.

„Tektonické desky se pohybují neustále a pohybovat se i nadále budou. Jedná se o pohyb řádově v milimetrech až po centimetry za rok – v závislosti na lokalitě a daných podmínkách,“ doplnila pro Novinky Diana Konrádová z Geofyzikálního ústavu AV ČR.

Na místě, kde se dvě litosférické desky setkávají, seismologové rozlišují, zda se jedná o tzv. konvergentní, divergentní, nebo transformní rozhraní. Na těchto rozhraních se z velké části dějí úkazy jako zemětřesení, sopečná činnost nebo vznik hlubokomořských příkopů či pohoří.

Např. Nový Zéland se nachází na konvergentním rozhraní, což znamená, že se tam Pacifická deska podsouvá pod Australskou tektonickou desku.

„Tento proces je doprovázen zemětřeseními a toto poslední bylo vyvoláno právě tímto procesem. Potvrzuje to i jeho hloubka 74,3 km, typická pro tento druh zemětřesení,“ vysvětlila Konrádová.

V Rumunsku je podle ní situace o něco komplikovanější, a to kvůli přechodu Východních Karpat na Jižní Karpaty – zde se nachází jedna z nejaktivnějších seismických zón v Evropě, „zóna Vrancea“. 

Ale obecně je to zase vše ovlivněno jeho polohou blízko konvergentního rozhraní mezi Eurasijskou a Africkou deskou.

Zemětřesení v Rumunsku mělo sílu 5,7, přičemž zemětřesení nad pět stupňů je považováno za velmi silné.

Vyžádalo si ale jen malé škody, zato turecké zemětřesení z minulého týdne – s magnitudem až 7,8 – si vyžádalo kolem 35 tisíc obětí. V Sýrii, kde se rovněž třásla zem, jsou počty nejisté, agentura Reuters informuje o 5800 mrtvých.

„V Turecku je situace taková, že se tam nachází Anatolská deska a deska Arabská, které se vůči sobě pohybují. Aby toho nebylo málo, tak ze severu ještě na Anatolskou desku tlačí deska Eurasijská a z jihu Africká. Podstatné je, že Arabská deska se pohybuje přibližně dva centimetry za rok směrem na sever a podél Východního Anatolského zlomu – tam bylo ohnisko zemětřesení – klouže právě podél Anatolské desky,“ popsala Konrádová.

Toto rozhraní je transformní. To znamená, že se v tomto případě nic pod sebe nepodsouvá jako v případě konvergentního rozhraní, ale desky po sobě kloužou a jejich vzájemný pohyb je horizontální.

„Tyto pohyby ale brzdí nebo až zastavuje tření na zlomu, avšak tím neustálým pohybem desek se horniny deformují a kumuluje se tam obrovské napětí. To v určitý moment dosáhne maximální hodnoty, spoj povolí a uvolní se nakumulované napětí v podobě zemětřesení,“ uvedla.

„Z toho všeho se dá odvodit, že turecké zemětřesení s těmito zemětřeseními v Rumunsku a na Novém Zélandu nesouvisí,“ shrnula.

Za den je navíc takových zemětřesení okolo síly pěti stupňů po celém světě několik, jak podle ní můžeme vidět na mapě s aktuálními zemětřeseními.

Ve čtvrtek navíc zasáhlo zemětřesení o síle 4,8 stupně i chorvatské přímoří. Jeho epicentrum se nacházelo na ostrově Krk. Otřesy byly podle médií cítit i v Rijece, kde se rozkymácely výškové budovy.

Podle prvotních zpráv si událost nevyžádala oběti ani větší škody. V této zemi mělo nastat šest různých zemětřesení během 68 hodin.

Podle Konrádové se v Chorvatsku opět jedná o seismicky aktivní zónu. „Takže zemětřesení tam byla a nadále i budou. V této oblasti se nachází mikrodeska zvaná Jaderská, která se v minulosti odtrhla od Africké desky. Ta je v kontaktu s Euroasijskou deskou a nachází se tam několik zlomových zón,“ poznamenala.

Špičák připomněl, že přímo předpovědět zemětřesení nelze. Konrádová se obává, že to v našich silách ani nikdy nebude.

„My jako vědci jen umíme odhadnout, kde se dá zemětřesení očekávat. Víme, jak se jednotlivé oblasti chovají, zda je pro ně typická seismická aktivita… Z toho lze vypočítat a určit pravděpodobnost, s jakou může vzniknout zemětřesení na nějakém konkrétním místě v průběhu určitého počtu let. Ale pořád jde jen o pravděpodobnost, která se může od reality značně lišit,“ uzavřela.