Senzační nález za Opavou. Snímky z dronu ukazují odkrytou středověkou vesnici

„Objev středověkého sídliště je velkým překvapením. Pozůstatky doposud neznámé vsi jsou doloženy v podobě zahloubených chat, zásobních jam, pecí a studny. Jedná se o výjimečný nález, jelikož jde o archeologickou lokalitu s přímým vztahem k letos připomínaným 800 letům Opavy jako jednoho z nejstarších měst v českých zemích,“ uvedla mluvčí NPÚ Petra Batková v tiskové zprávě.

„Středověké sídliště bylo situováno u jižní hranice Hradeckého předměstí, tedy je zřejmě možné jeho spojení s některou z doposud nelokalizovaných vesnic uvedených v královském privilegiu z roku 1224. A 800. výročí privilegia si letos Opava připomíná,“ řekl Michal Zezula, ředitel ostravského odborného pracoviště Národního památkového ústavu.

Podařilo se tak podle něj zaplnit jedno z bílých míst v nejstarších dějinách Opavy, jelikož o charakteru pozemkového vlastnictví města v rané fázi jeho existence bylo doposud jen málo informací.

„Středověké nálezy z jižního obchvatu Opavy jsou ale významné i v kontextu historie českých zemí, neboť umožňují lépe pochopit dynamiku jejich proměny v průběhu 13. století,“ dodal Zezula.

„Velká část dokladů o přítomnosti zaniklé středověké vsi byla získána z kulturní vrstvy, která je na velké části plochy dochována v mocnosti zhruba 0,4 metru,“ doplnil Jindřich Hlas, vedoucí výzkumu a archeolog ostravského odborného pracoviště Národního památkového ústavu.

„Kromě množství zahloubených objektů pochází z této vrstvy mnoho rozptýlených nálezů z keramiky či kovových předmětů v podobě zbraní – např. kopí nebo kůsa, pracovních nástrojů jako nůž, motyka, dále výstroje koní – např. podkovy, vybavení domů – např. kování dveří či zámek, ale nalezeny byly i šperky – záušnice, náušnice. Výjimečný je objev kompletně dochované poutní lahve, podobné celé exempláře pocházejí z Polska, ale z našeho území jsou doposud známé pouze ve fragmentech. Nejstarší středověké nálezy jsou z 9. století n. l., ale nejvýrazněji je zastoupen materiál ze 13. a 14. století, snad s přesahem z 12. století a do počátku 15. století,“ vyjmenoval Hlas.

Doklady využití zkoumané plochy v minulosti lze předběžně rozdělit do tří horizontů. Prvním jsou nálezy a objekty spadající do staršího eneolitu a patřící lidu kultury nálevkovitých pohárů. Časově lze tyto nálezy zařadit mezi roky 3800–3400 př. n. l.

Druhým obdobím, kdy byla lokalita intenzivně využívána, je mladší doba římská, tedy konec 2. století až začátek 4. století našeho letopočtu.

Třetí období využití lokality spadá již do období středověku, kdy se zde rozkládala doposud neznámá ves. Její pozůstatky jsou doloženy v podobě zahloubených chat, zásobních jam, pecí a pravděpodobně studny.