Článek
Souvky, tedy obroušené kamínky, které se na naše území dostaly v dávné minulosti při pohybech ledovcových masivů v dobách ledových, sbírá pan Ferdinand už asi dvacet let.
V Novém Jičíně objevili středověkou kuchyni i s umytým nádobím
Doma již nashromáždil a popsal zhruba tisícovku kousků různého mineralogického složení a různé velikosti, přičemž na mnoha z nich se nacházejí i pozoruhodné fosilie, ať už jde o otisky nebo zkamenělé kousky rostlin či drobných živočichů.
Jde skutečně o velkou raritu.
Na jeden ze svých nejcennějších nálezů nyní natrefil, když procházel čerstvě upravené pole nedaleko Krnova.
„Objevil jsem tam silicitový souvek, který mě upoutal zejména svým zabarvením na okraji. Vrtalo mi to hlavou, a tak jsem svůj nález poslal k posouzení doktoru Gábovi, se kterým velmi úzce spolupracuji,“ řekl Scholz Právu.
Zdeněk Gába, uznávaný český geolog a mineralog, pak Scholzovi nadšeně oznámil, že jde o zub žraloka, s největší pravděpodobností rodu cretolamna. „To byl žralok střední velikosti, který žil v období křídy. Tvarem těla i velikostí se podobal dnešním žralokům,“ říká Scholz.
Z Baltu až ke Krnovu
Kde žralok žil, než se jeho zub při pohybu vrstev dávných pevninských ledovců dostal až na Opavsko, není jasné, protože u silicitových souvků nelze – na rozdíl od souvků z jiných minerálů – určit jeho původ. Mohlo tak jít o žraloka z oblasti Skandinávie nebo polského Baltu, stejně tak ale mohl plout v moři, které v té době zasahovalo až na území dnešního českého Slezska.
Paleontologové objevili v poušti Atacama obří zuby dávného žraločího predátora
Souvek má rozměry 4x4x2,3 centimetru a zub, který se v něm zachoval téměř celý, má délku dva centimetry. Na nález jako první upozornil internetový portál Osel, který se zabývá popularizací vědy.
„V severních zemích nebo třeba i v Německu jsou tyto nálezy docela časté, u nás jde ale skutečně o velikou raritu, naposledy byl souvek se žraločím zubem nalezen asi před dvaceti lety,“ dodal Scholz, pro nějž se sběr souvků stal velkou vášní. „To, že se u nás dají najít zkameněliny, které sem přinesl ledovec až z Baltského moře, je fascinující,“ poznamenal.
Největší počet jeho nálezů pochází z polí na Opavsku a v okolí Krnova, kam v dávných dobách zasahoval ledovec.
„Dá se říct, že když zemědělci vyrážejí obdělávat pole, ať už na podzim, nebo na jaře, tak nejen já, ale i další sběratelé souvků máme opravdové žně,“ uzavřel Scholz.