Článek
Faktické odložení nároku na finanční podporu pro žáky se specifickými vzdělávacími potřebami v běžných školách přijal výbor přes nesouhlas ministryně školství Kateřiny Valachové (ČSSD).
Podle ní odklad na 1. září 2017 problémy nevyřeší, jen zkomplikuje vyjednání finanční podpory na tento typ vzdělávání zdravotně postižených dětí. Sněmovna podobnou snahu KSČM o odklad také odmítla.
Nebudou se vykrádat kapsy učitelů, aby se zaplatili asistenti pedagoga.
Senátoři namítali, že školy na příliv žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, jimž by měli pomáhat asistenti, nejsou připraveny. Podle ministryně žádný příliv nehrozí a novela má garantovat finanční podporu rodičům, dětem i školám. „Nebudou se vykrádat kapsy učitelů, aby se zaplatili asistenti pedagoga,“ uvedla Valachová.
Nárok dětí s handicapem na vzdělávání v běžné škole zákon zaručuje od roku 2005. Reálně se většina dětí s různými problémy už nyní vzdělává v běžných školách. „Lze říct, že školy nemají žádnou systémovou ani finanční podporu pro speciální vzdělávací potřeby dětí, které už nyní ve třídách jsou. Budou tam 30. června, budou tam 1. září,“ řekla ministryně.
Případný odklad by podle ní ničemu neprospěl. „Nepomůže ani učitelům, ani rodičům, ani dětem. Komu pomůžeme, tak možná těm, kteří deset let nedělali se školstvím nic a po regionálních volbách nebudou dělat zase nic,“ poznamenala.
Odmítání spádových obvodů rodičům upírá minimální garanci, že alespoň v místě jejich bydliště místo ve školce bude.
Hlavním terčem kritiky jsou změny v přístupu k dětem s lehkým mentálním postižením, které se nyní většinou vzdělávají v takzvaných praktických školách. Kritici se obávají toho, že se ve větší míře dostanou do běžných tříd. Valachová upozornila na to, že zápisy žádnou změnu v postoji rodičů k volbě školy nejen u této diagnózy nenaznačily.
Spádové obvody školek mají garantovat místo
Neutrálně se ministryně postavila k návrhu Zdeňka Berky (ČSSD), aby do školky byly v souladu s původní vládní předlohou přijímány děti ve věku zpravidla od tří do šesti let, nejdříve však od dvou let.
Dvouleté děti by tak neměly na pobyt ve školce nárok jako podle sněmovní úpravy, kterou prosadila poslankyně ČSSD Vlasta Bohdalová. Změnou, která by měla platit od roku 2020, by chtěla vyjít vstříc matkám, které se potřebují co nejdříve vrátit do zaměstnání.
Novela má také zavést pro předškolní děti od příštího roku povinný poslední rok mateřské školy, který bude nadále bezplatný. Proti této povinnosti se postavil senátní výbor pro veřejnou správu. Kritici včetně senátorky Zuzany Baudyšové (za ANO) tuto povinnost vnímali jako oslabování role rodiny.
Nesouhlas se spádovými obvody pro školky senátoři zdůvodnili tím, že mateřské školy budou muset držet i místa pro děti, které jejich rodiče umístí do jiných školek. Valachová považuje spádové obvody za nezbytné.
„Chci upozornit, že odmítání spádových obvodů rodičům upírá minimální garanci, že alespoň v místě jejich bydliště místo ve školce bude,“ řekla.
Proti jednotným přijímačkám námitky nejsou
Novela počítá také s tím, že se od příštího roku mají sjednotit přijímací zkoušky na střední školy. V návaznosti na to pak o čtyři roky později budou muset první středoškoláci povinně maturovat z matematiky. Tyto pasáže senátoři upravit nechtějí.
Senátní ústavně-právní výbor se postavil proti tomu, aby mohli být doma vzděláváni i starší žáci základních škol, nejen mladší. Pro první stupeň domácího vzdělávání by mělo stačit vyučujícím středoškolské vzdělání, pro druhý stupeň by musel mít rodič vzdělání vysokoškolské.
