Sehnat školníka či kuchařku je čím dál těžší. A bude hůř

„Snažím se přesvědčit kolegy ve vládě, abychom nešetřili na nepedagozích. Budeme o tom jednat celé září,“ řekl tento týden šéf resortu Mikuláš Bek (STAN). Některé z těchto pozic chce ale ministerstvo financí zrušit. Slibuje si od toho úsporu deseti miliard korun. Proti tomu se staví odbory, ředitelé i zřizovatelé škol.

Že je nábor uklízeček, kuchařek a spol. náročný, potvrdila jeho stranická kolegyně, poslankyně a šéfka Sdružení místních samospráv Eliška Olšáková. Právě obce jsou nejčastějšími zřizovateli škol.

„Sehnat je je těžké. U nás v základní škole ve Valašských Kloboukách jsou ty mzdy kolem 22 tisíc, 25 až 26 tisíc hrubého. Ředitelé se je snaží udržet, ale na trhu práce je nedostatek pracovníků ve spoustě oblastí. A když vám někdo nabídne lepší peníze, tak si rozmyslíte, jestli budete vařit za pár korun šest set obědů denně, nebo jestli půjdete pracovat někam ke kase,“ řekla Právu Olšáková.

Ještě těžší může být situace ve větších městech.

Ředitelka školky v centru Prahy se marně snaží sehnat kuchařku s platem 20 tisíc. A to nabízela případné zájemkyni i umístění dítěte ve školce, což v pražských poměrech není zanedbatelný benefit.

Šéf Unie školských asociací Jiří Zajíček, který vede Masarykovu střední školu chemickou v Praze, byl rok bez školníka, protože „ten plat nestačil“.

„Musel jsem tedy dělat výběrová řízení, najímal jsem si firmy, které mi tady dělaly údržbu. Samozřejmě firmy nevědí, kde jsou hlavní uzávěry, kde se co zapíná, vypíná,“ popsal Právu.

A s doplněním pomocných kuchařek mu pomohla uprchlická krize. „Sehnali jsme dvě Ukrajinky na práci, kterou nikdo nechtěl dělat, a dělají ji dobře,“ řekl.

Podle něj se na většině škol drží nepedagogičtí pracovníci spíše ze setrvačnosti, pokud se své práci věnují delší dobu. „Spousta kolegů si stěžuje, že když někdo odejde, tak sehnat uklízečky, kuchaře je obrovský problém. A když pak dáte nějaký inzerát, tak vám sem chodí lidé z úřadu práce, kteří si přijdou jen pro razítko potvrzující, že práci shánějí, ale přitom o to místo vůbec nestojí,“ uvedl.

Odmítá i jeden z návrhů, že by nepedagogičtí pracovníci byli v příštím roce zkráceni na mzdě o dvě procenta jako ostatní státní zaměstnanci. „Jejich příplatky jsou jen pár stovek. A kdybych i ty snížil, tak si půjdou sednout za pokladnu do krámu,“ řekl.

A škrtnutí pozic nepedagogických zaměstnanců či jejich převedení pod financování zřizovatelů má za zcela „nereálné“. „Víc k tomu není co dodat,“ uzavřel.

Podle šéfa odborů Františka Dobšíka je pro školy téměř nemyslitelné zajistit si IT technika, který by obsluhoval elektronické sítě a IT výbavu. Někde to dělají učitelé IT, jinde na to najímají specializované firmy.

„Zajistit školní hospodářky je velký problém, začíná být velký problém se školními jídelnami, protože kolegyně už jsou v podstatě ve srovnatelném věku jako učitelský sbor, takže spousta jich bude časem odcházet do důchodu. A kdo je nahradí?“ řekl Právu. Podle odborů není možné splnit návrh na vyškrtnutí desítek tisíc pozic nepedagogů.

Neexistuje totiž pro to nástroj, který by něco takového do konce roku umožnil. Mimo hru je už i další divoká varianta, že by tyto pracovníky platili zřizovatelé, tedy obce či kraje. Ani to by se nemohlo stihnout.

Dobšík poznamenal, že z posledního jednání s Bekem vyplynulo, že nepedagogičtí pracovníci by si oproti letošku pohoršit neměli. Znamenalo by to totiž, že jejich platy by dorovnávali ředitelé penězi určenými na zvýšení mezd kantorů.

Těm bylo přislíbeno, že by se jejich platy měly navýšit na 130 procent průměrné mzdy. Jenže zákon neurčuje, o jakou průměrnou mzdu, z jakého období, se má jednat. Zatím to vypadá, že za základ se bude počítat průměrná mzda roku 2022, což by znamenalo navýšení učitelských platů na úroveň 111 až 115 procent průměrné mzdy. A pokud ředitelé budou z balíku pro učitele financovat i ostatní pedagogické pracovníky a nepedagogy, pak bude konečný výsledek ještě horší.

Jednou z možností je, že by se do financování zapojil zřizovatel, což třeba pražský magistrát činí v případě učitelů, kteří se v metropoli uživí snadno a lépe v jiném sektoru. Olšáková věří, že se nakonec najde dostatek prostředků, aby obce nemusely k takovému kroku přistupovat.

Její kolega ze Sdružení místních samospráv Oldřich Vávra, který má školství na starosti, podotkl, že obce už se na těchto pozicích mnohde podílejí.

„Žádný zřizovatel nenechá školu padnout, protože by tam neměl kdo uklízet. Ale musí se ptát ředitele, jak se mzdovými prostředky nakládá. A už dnes zřizovatelé významným způsobem financují mzdové prostředky u zvláště malých škol, ať už je to správa IT, na což ředitelé nemají. Je to často i účetnictví,“ sdělil Právu.