Šéf Roskosmosu: V závodech o dobytí Měsíce musíme pokračovat

„Spojení s Lunou-25 se přerušilo kolem 14:57 moskevského času,“ oznámil Roskosmos v neděli 20. srpna podle agentury TASS. Stalo se tak poté, co se modul o den dříve vymkl kontrole a dostal se na nepropočtenou oběžnou dráhu.

Vinu za neúspěch sondy Luna-25 přičetl Borisov „přestávce“ v ruském programu, která trvala prakticky půl století, od startu sovětské mise Luna-24 v roce 1976. Neocenitelné zkušenosti tak byly podle něj ztraceny, protože k předání poznatků mezi generacemi už nedošlo.

V závodu o dobytí Měsíce podle Borisova nejde jen o prestiž či geopolitické cíle, ale na účasti závisí i budoucí obranyschopnost Ruska a také „dosažení technologické suverenity“ země.

„Každá mise podobného typu představuje obrovskou pobídku k rozvoji vědy a techniky a v tom spočívá bezpodmínečná hodnota těchto experimentů,“ zmínil šéf Roskosmosu.

Sonda Luna-25 sice nesplnila svůj hlavní cíl, protože nedokázala měkce přistát na měsíčním jižním pólu, kde měla odebrat vzorky a podrobit je analýze na přítomnost vody, ale i tak Rusové podle Roskosmosu získali „neocenitelnou zkušenost z letu na Měsíc“, včetně navedení sondy na oběžnou dráhu a řady vědeckých experimentů.

Borisov prý také věří, že urychleným prosazením misí Luna-26 a Luna-27 získá Roskosmos výsledky, které kvůli havárii Luny-25 nemohl získat.

Meziplanetární automatická stanice Luna-25, vážící téměř 800 kilogramů, byla zničena v neděli při nárazu na povrch naší přirozené družice. Chyba se podle Borisova stala už v sobotu, kdy se jeden z raketových motorů včas nevypnul, a tak poháněl sondu 127 sekund místo požadovaných 84, jak napsala agentura Interfax.

Pokusy o znovunavázání spojení a dohledání kosmického aparátu, k nimž opakovaně došlo v sobotu i v neděli, skončily bez úspěchu. Důvody selhání mise má objasnit vyšetřovací komise.

Luna-25 měla přistát na jižním pólu jako první z vesmírných sond a podle původního plánu měla fungovat přibližně rok.

Mise Luna-25 odstartovala 11. srpna z kosmodromu Vostočnyj v ruské Amurské oblasti pomocí nosné rakety Sojuz 2.1b, přistání na Měsíci bylo plánováno na 21. až 24. srpna. Oběžné dráhy kolem Měsíce Luna-25 dosáhla 16. srpna.

Na projektu se původně měla podílet i Evropská kosmická agentura (ESA), která však po ruském vpádu na Ukrajinu loni v únoru s Moskvou přerušila spolupráci. Rusko následně prohlásilo, že jeho lunární programy budou pokračovat a že evropské vybavení a technologie nahradí svými.

Neúspěch přichází v době, kdy se ruský prezident Vladimir Putin zapřisáhl, že Moskva udělá vše, aby si zachovala postavení vesmírné velmoci, a jako příklad si vezme vyslání prvního člověka do vesmíru, jak to dokázal Sovětský svaz v roce 1961.

Putin slíbil pokračovat ve vesmírném programu navzdory potížím s financováním, korupčním skandálům, eskalaci napětí mezi Východem a Západem a izolaci Ruska kvůli válce proti Ukrajině, poznamenala agentura AFP a připomněla, že nové závody o Měsíc vypukly v posledních letech. Kromě Spojených států své ambice dávají najevo Čína, Indie a Jižní Korea.