Hlavní obsah

Šéf akreditací pro VŠ nemusí mít docenturu, připustil Bek. Podle akademiků je to přežitek

Návrh změn v systému akreditací pro VŠ má odpůrce a i ministr školství Mikuláš Bek (STAN) připouští, že v rámci připomínkového řízení se mohou některá zpřísňující kritéria upravit. Podle něj je v zahraničí běžné, že akreditační agentury, které dohlížejí na kvalitu, řídí lidé s výraznou akademickou stopou v životopisu. Ta v současném vedení Národního akreditačního úřadu (NAÚ) není patrná. Ale podmínka, že v čele úřadu musí být docent, není podle akademiků nutná.

Foto: Stanislava Benešová, Novinky

Ministr školství Mikuláš Bek (STAN)

Článek

Od docentských titulů se navíc na Západě spíše upouští.

„Budoucí agentura bude v souladu s evropskými standardy vytvářet i akreditační standard. Dostane šílenou moc být současně normotvůrcem a soudcem naplňování normy. V jiných zemích všude stojí v čele člověk, který má za sebou zkušenost profesora nebo byl členem rektorátu,“ řekl doslova Novinkám Bek.

„Nikde to nedělá bývalý ministr školství. Netvrdím, že v předsednictvu nemůže být jeden manažer, ale nemůže to být tak, že tam není nikdo s akademickou zkušeností,“ doplnil s narážkou na současného šéfa NAÚ Roberta Plagu, který byl ministrem školství ve vládě Andreje Babiše (ANO).

Bek odmítl, že chce post šéfa akreditační agentury. Rýpl si do Plagy

Domácí

Plaga má za sebou deset let praxe vysokoškolského učitele a má titul Ph.D. Jeho místopředseda Tomáš Fliegl je držitelem tzv. malého doktorátu PhDr.

Dalším místopředsedou je viceprezident Svazu průmyslu a obchodu Radek Špicar s titulem M.Phil., který se uděluje na anglosaských univerzitách a odpovídá zhruba PhDr.

„Nebezpečné a kontraproduktivní“

Nejprestižnější akademické a vedoucí pozice zastávali v minulosti i šéfové akreditačních agentur na Slovensku, v Rakousku, Polsku či Rumunsku.

Podmínka docentury pro šéfa úřadu není podle některých akademiků nutná. A například podle šéfa Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd Jana Konvalinky by se měly docentury zrušit, a ne posilovat jejich význam.

Bek: Kvůli nesmyslnému systému chybí učitelé

Domácí

Na Západě se totiž prosazuje model, kdy jsou profesury či docentury pozice, nikoli doživotní tituly, a tudíž se o ně lze snáze ucházet, a to i ze zahraničí.

„Docentura je způsob, jak se filtrují uchazeči o profesorské místo, aby prošli nějakou dlouhodobější zkušeností na univerzitě, měli za sebou nějakou pedagogickou práci, nastřádali vědecké zásluhy. To fungovalo krásně v devatenáctém, možná začátkem dvacátého století. Teď se svět otevřel a všechny významné univerzity soutěží o mozky, aby na jejich univerzitě pracovali a přednášeli nejlepší lidé,“ popsal pro Novinky.

„A všechny bariéry, které brání tomu, aby člověk mohl přijít z Holandska, z Německa, z Ukrajiny nebo z USA, jsou v tomto smyslu nebezpečné a kontraproduktivní,“ dodal.

Změny na VŠ? Přibývá škol, které opouštějí klasickou podobu bakalářek a státnic

Věda a školy

Podle něj se kvůli zastaralému systému české univerzity uzavírají světu, což jim na kvalitě nepřidává. Systém už zrušily Německo, Francie, v anglosaském světě nikdy neplatil. A v případě šéfa agentury by podle Konvalinky jako podmínka stačil titul Ph.D.

S podmínkou docentury si není jistá ani rektorka Univerzity Karlovy Milena Králíčková. „Hlavně když to bude člověk, který bude umět ten systém kultivovat,“ sdělila Novinkám.

Podle šéfa vysokoškolských odborů Petra Baierla by někdo ve vedení měl mít za sebou významnější akademickou dráhu. „Všichni tři určitě ne, ale aspoň jeden by měl být profesor nebo docent, když je to nejvyšší orgán, který má sledovat kvalitu,“ uvedl pro Novinky.

Podfinancování vysokých škol vede k nedůstojným platům a mezinárodní průměrnosti, tepal Pavel

Domácí

Výběr článků

Načítám