Se suchem v Peru pomáhají bájní Inkové

Peruánci nyní řeší krizi se suchem pomocí dávné metody Inků. Původní kanály byly vystavěny před staletími inckou etnickou skupinou jménem Yapani, a to díky důmyslnému – a „trvanlivému“ – zpracování hlíny a hornin.

Jak se k problému dosud v současném světě v příslušné lokalitě přistupovalo? Místní samospráva dříve používala beton na stavbu nových moderních kanálů, ale ten potlačil růst rostlin, což ovlivnilo místní ekosystém. A po pouhém desetiletí se onen beton začal rozpadat, upozorňuje The Independent.

Naproti tomu „kanály Yapani“ jsou více než 500 let staré. Nové kanály postavené starověkými technikami by mohly podle expertů vydržet více než 100 let, pokud by byly vybudovány správně. Jsou navíc propustné, tudíž se voda filtruje a kořeny rostlin pomáhají ukotvit konstrukci na místě.

Na renovaci rozsáhlé sítě kanálů nad San Pedro de Casta, městem nacházejícím se 3000 metrů nad mořem v peruánském okrese Huarochiri, dohlíží mj. Gregorio Rios (74).

Pan Rios, jehož práci podporuje charitativní organizace Practical Action sídlící v britském hrabství Warwickshire, k tomu uvedl následující: „Naši předkové stavěli kanály z kamení a jílu. Takové znalosti a dovednosti se vytrácejí, přitom je v našem zájmu je obnovit.“

„Musíme převzít kontrolu nad hospodařením s vodou pro plodiny. To vše můžeme dělat díky znalostem našich předků,“ zdůraznil.

San Pedro bylo na rok odříznuto od zbytku Peru kvůli pandemii covidu-19. Místní se nicméně chopili příležitosti a rozhodli se kanály přestavět. Obnova trvala 30 dělníkům čtyři měsíce. Do projektu je zapojena většina komunity, protože jsou na něm závislé místní plodiny jako avokáda, jablka nebo kukuřice.

Zmíněná organizace Practical Action podpořila obyvatele ve spolupráci s tamními úřady při shánění dobrovolníků a pomohla též financovat dopravu stavebního materiálu a lidí do horských oblastí, kde pramení vodní toky a malá jezírka.

Přístup k vodě v Limě, hlavním městě Peru, je stále obtížnější. Podle odborníků je to druhé nejsušší velkoměsto na světě, přičemž ledovce v Andách – tj. zásobárny vody – tají kvůli klimatické krizi „znepokojivou rychlostí“.

Metoda vypůjčená od původních obyvatel tak může být životně důležitou zbraní proti nedostatku vody, jelikož se voda stává stále vzácnější, zejména v izolovaných oblastech.

Maria Caballerová, analytička klimatických scénářů pro Národní meteorologickou a hydrologickou službu Peru, připomněla, že tento jihoamerický stát je jednou ze zemí, které jsou vůči změně klimatu nejzranitelnější. „Je to tropická oblast s horskými ledovci a dlouhým pobřežím,“ poznamenala.

„Ledovce rychle tají a my přicházíme o jejich potenciál jakožto vodního zdroje,“ uzavřela.