Článek
Vábení a hraní nejsou oficiálními předměty, přesto se řada studentů snaží toto staré umění zvládnout, řekla učitelka myslivosti Střední lesnické školy ve Žluticích Eva Hanušová.
Vábení jelenů, to je vlastně jakýsi druh zpěvu. Zvládnout kvalitně techniku vábení, to vyžaduje dobrou hlasovou dispozici, uvedla Hanušová. Ovšem ani ta sama o sobě nestačí, zapotřebí je i odpovídající nástroj. Hlasový projev ve spojení s vábničkou teprve vytvoří takový zvuk, který jelen považuje za hlas svého soka.
"Vábničky se vyrábějí třeba z rohů z maďarského stepního skotu. Studenti obvykle používají cenově dostupnější z plastu. No a potom už to chce jen hodiny a hodiny cvičení," poznamenala učitelka.
Jak na to? Rozčílit se jako jelen
Lesník vábící jelena musí do svého výkonu zapojit i emoce. Když chce třeba napodobit jelena, který vyhání svého soka v boji o laně z takzvaného říjiště, musí být jeho projev rozčílený. Pokud si chce pro změnu hrát na jelena, jenž hledá laně, vábení musí znít roztouženě.
Student Vojtěch Kounovský nejraději napodobuje středně staré jeleny. "A už se mi podařilo přilákat v říji starého jelena. Nejtěžší je přivábit mladé jeleny. To se musí opravdu hodně cvičit a hlasivkám to dá zabrat," poznamenal.
Rozeznít borlici je kumšt
Kromě "jelenářů" ovládajících vábení jsou mezi myslivci cenění i hudebníci, kteří ovládají dechové nástroje sloužící k interpretaci lovecké hudby. I když se může zdát, že v ovládání borlic a lesnic není rozdíl, a nástroje se liší jen tvarem a velikostí, opak je pravdou. I když jsou laděny stejně do tóniny B dur, borlice hraje o oktávu výše. Správně ji rozeznít je mnohem náročnější a přednost jí dávají spíše muži. Ti mají převahu také ve vábení, ženy pro to prý nemají ty správné hlasové předpoklady.
Vábit dovedou i dívky
Přesto se žlutická škola může pochlubit také studentkami, které se mužům v obou disciplínách vyrovnají. Pavlína Voláková je jednou z mála, která zvládla techniku vábení na výbornou. Kouzlu troubení zase propadla Anna Přibylová. Jde ve stopách své sestry, která se rovněž stala lesní trubačkou. "Začínala jsem na borlici a poté přešla na lesnici. Ta se dá snáze udýchat. Střídat oba nástroje je poměrně komplikované, protože každý má jinou techniku ovládání," uvedla Přibylová.