Článek
Obydlené vesničky a města v pouštních oblastech v různých částech světa se potýkají s čím dál kritičtějším nedostatkem vody. Na vině jsou extrémní sucho, špatné hospodaření s podzemní vodou a nárůst populace. Není divu, že se zkoumáním příčin sucha a jeho řešením zabývá řada vědců.
Chilská poušť Atacama patří k vůbec nejvyprahlejším místům na světě, a tak právě tam proběhl výzkum potenciálu metody, kterou po desetiletí znají venkovské komunity v Africe nebo Střední a Jižní Americe, využívající k výrobě vody mlhu.
Pilotní projekt větších rozměrů vznikl v 80. letech 20. století v El Tofo v chilském regionu Coquimbo.
Proč ledním medvědům nemrznou kožichy? Nová studie odkryla jejich tajemství
Nedostatek vody ohrožuje miliony lidí
„Obrovské sucho a špatné hospodaření s vodou v částech Chile způsobilo, že je tu v ohrožení přes osm milionů lidí,“ připomněla geografka Virginia Carterová Gamberiniová z Universidad Mayor v Santiagu, jedna z hlavních autorek studie zveřejněné 20. února na webu Frontiers in Environmental Science.
Se sběrem mlhy má bohaté zkušenosti. Po více než dvaceti letech v roli koordinátorky terénních projektů je mimo jiné poradkyní kanadské neziskové organizace FogQuest, která hledá udržitelná řešení hospodaření s vodou, včetně projektů sběru mlhy pro venkovské komunity v rozvojových zemích. Carterová Gamberiniová patří také mezi badatele podporované National Geographic Society (nezávislá nezisková vzdělávací instituce - pozn. red.).
Vyprahlé Alto Hospicio i další podobné osady po světě potřebují alternativní zdroje vody.
Stará metoda sběru mlhy by se mohla využívat ve velkém
„Ohroženy jsou zejména statisíce lidí žijících v rychle rostoucích, hustě obydlených městech v poušti Atacama. Navíc velká část nedostatkové podzemní vody se v regionu využívá v zemědělství a při těžbě,“ upřesnila odbornice.
Její tým se po dobu jednoho roku zaměřoval na Alto Hospicio, rychle se rozvíjející město s téměř 150 tisíci obyvateli na východ od stejnojmenného hlavního města provincie Iquique.
V Arktidě chybí led o rozloze více než dvaceti Českých republik
Roční průměrné množství srážek menší než 1 mm potvrzuje, že jde o jednu z nejsušších obydlených oblastí světa. Téměř veškerá pitná voda se tam dováží z vrtů z asi 70 km vzdáleného místa na úpatí And.
Na jaře a v zimě přidávají vláhu návany pobřežní mlhy nazývané camanchaca. Vzniká, když se vlhký vzduch proudící od řeky Amazonky setkává se studeným vzduchem nad Tichým oceánem. Nad chilskou pouští se objevuje za svítání. Jak se zvedá slunce nad obzor, mlha se rozpouští.
Studie 1: Zachytávání mlhy pomocí sítí, na kterých ulpívají kapičky vody.
Vědecký tým od října 2023 do října 2024 hodnotil, jestli je sběr mlhy, metoda, při které se shromažďuje a uchovává mlžná voda, použitelný i ve větším měřítku.
Metodu už zhruba deset let zkoumá a rozvíjí Geografický institut Pontificia Universidad Católica de Chile. Mlhu zachytávají proti větru zavěšené sítě, většinou o velikosti čtyři krát deset metrů. V očkách sítí zůstávají kapičky vody, které následně pomalu stékají do nádrží. Nejčastěji se používá dvojitá vrstva klasické rašlové sítě z polyethylenu.
Studie 2: Rozšiřování Alto Hospicio, kde za rok napadne průměrně 1 mm srážek.
Právě i na této práci se Carterová Gamberiniová podílí. Nejčerstvější výzkum posouvá projekt na vyšší úroveň. „Náš výzkum představuje významný posun ve vnímání využívání vody z mlhy. Od řešení na venkově, malého rozsahu, k efektivnímu vodnímu zdroji pro města,“ poznamenala.
Podle výsledků analýzy je v oblasti o rozloze 100 kilometrů čtverečních kolem Alto Hospicio možné každý den získat 0,2 až 5 litrů mlžné vody na metr čtvereční. Během hlavní sezony, v srpnu a září 2024, dosahoval sběrný potenciál v závislosti na nadmořské výšce až 10 litrů na metr čtvereční.
Studie 3: Množství vody získané z mlhy v jednotlivých měsících
Získávání vody z mlhy jako součást širší strategie
„Potvrzujeme, že mlha skutečně může být doplňkovým městským zdrojem vody v suchých oblastech, kde zhoršuje situaci klimatická změna, a významně přispět ke zlepšení kvality života místních obyvatel,“ uvedla Nathalie Verbruggheová, výzkumnice z Université libre de Bruxelles a spoluautorka projektu.
„Sběr mlhy je pasivní, nízkonákladový a na údržbu nenáročný přístup k získávání čerstvé vody. Sklízení mlhy by nicméně nemělo být jediným řešením nedostatku vody, ale součástí širší strategie městského hospodaření s vodou,“ doplnila.
Sebraná voda je využitelná k pití, zavlažování zeleně a místní produkci potravin. Podle vědců by k tomu bylo nutné vybudovat velké úložné systémy a potrubní infrastrukturu a také vymyslet způsoby distribuce.
Slovensko je vyprahlé. Vodní nádrže se ztrácejí, lodě kotví na suchu
Argentinu a Chile sužují lesní požáry. Hlavní nepřítel je silný vítr
