Saturnova „Hvězda smrti“ ukrývá pod ledovým povrchem oceán, místo vhodné pro život

Nová měření oběžné dráhy nejmenšího z velkých měsíců planety Saturn skutečně naznačují, že pod jeho ledovou kůrou se skrývá velké tajemství.

Mimas se tak připojuje k rodině vzácných měsíců ve Sluneční soustavě, u kterých panuje minimálně silné podezření, že pod svým ledovým příkrovem ukrývají tekutou vodu: např. Europa, Callisto a Ganymedes (kolem Jupiteru), Enceladus a Titan (kolem Saturnu) či několik měsíců Uranu.

„Pokud existuje ve vesmíru místo, kde jsme neočekávali, že najdeme podmínky příznivé pro život, je to právě Mimas,“ vysvětlil Valéry Lainey, hlavní autor studie publikované v časopise Nature.

Přirozená družice prstencové planety, kterou v roce 1789 objevil astronom William Herschel, „nebyla vůbec na vrcholu zájmu vědců“, jak dále objasnil Lainey, astronom z Pařížské observatoře.

Měsíc o průměru pouhých 400 kilometrů dostal dříve přezdívku „Hvězda smrti“. Jevil se jako velmi chladný, a tudíž neobyvatelný. Jeho povrch je poset krátery včetně jednoho obrovského, díky němuž vypadá právě jako Hvězda smrti, stanice galaktického impéria ve filmové sáze Hvězdné války.

Ledová skořápka tohoto měsíce se zdála být zmrzlá, beze stop po vnitřní geologické činnosti, která by ji mohla změnit - na rozdíl od jeho „většího bratra“ pojmenovaného Enceladus, jehož hladký povrch je pravidelně přetvářen činností vnitřního oceánu a gejzírů, což je zdrojem tepla potřebného k udržení vody v kapalném stavu.

Vědci však tušili, že se „něco děje uvnitř“ tělesa Mimas, řekl Lainey. Zkoumali tedy rotaci družice kolem sebe samé a její drobné oscilace, tzv. librace, které se mohou měnit v závislosti na vnitřní struktuře měsíce.

Jejich původní práce, publikovaná v roce 2014, nenalezla žádné důkazy o existenci kapalného oceánu. Většina odborníků se přikláněla spíše k hypotéze o kamenném jádru.

„Mohli jsme to nechat být, ale byli jsme frustrovaní,“ vzpomínal Lainey. Jeho tým poté získal několik desítek snímků pořízených sondou amerického vesmírného úřadu NASA jménem Cassini (2004-2017), aby rozšířil svůj výzkum na celou Saturnovu soustavu a 19 z jeho měsíců (celkem je do současnosti známo 146 měsíců planety Saturn - pozn. red.).

Tato data umožnila analyzovat oběžný pohyb Mimasu kolem Saturnu a způsob, jakým ovlivňuje jeho librace. A zjistit nepatrné odchylky těchto librací v řádu několika set metrů, které prozrazují přítomnost tekutého oceánu pod celým povrchem.

„To je jediný možný závěr,“ napsali Matija Cuk z amerického projektu SETI v Kalifornii pro hledání mimozemské inteligence i Alyssa Rose Rhodenová z výzkumného ústavu v Coloradu v komentáři připojeném ke studii.

Oceán se pohybuje pod ledem o tloušťce 20 až 30 kilometrů, což je srovnatelné s ledem na Enceladu, popisuje studie. Předpokládá se, že vznikl pod vlivem gravitace ostatních Saturnových měsíců: tzv. slapových jevů, které „otřásají“ objektem a vytvářejí teplo, které brání zamrznutí oceánu.

Výpočty naznačují, že moře se zformovalo - z vesmírného hlediska - teprve relativně nedávno, před pěti až 15 miliony let, což by vysvětlovalo, proč na povrchu zatím nebyly zjištěny žádné geologické stopy.

Měsíc „splňuje všechny podmínky obyvatelnosti: kapalná voda udržovaná zdrojem tepla, v kontaktu s horninou, takže se mohou rozvíjet chemické výměny nezbytné pro život“, shrnul to jeden z autorů nového výzkumu Nicolas Rambaux.

Mohl by Mimas ukrývat primitivní formy života, jako jsou třeba bakterie? „Touto otázkou se budou zabývat budoucí vesmírné mise v příštích desetiletích,“ předpokládá Lainey.

„Jedno je jisté: pokud hledáte nejnovější zmínky o možné obyvatelnosti ve sluneční soustavě, Mimas je místem, které je třeba pořádně prozkoumat,“ uzavřel astronom.

Zároveň protože je tamní předpokládaný podpovrchový oceán tak mladý, může nám pomoci lépe porozumět tomu, jak se obecně oceány v kosmu formují, rostou a vyvíjejí, doplňuje web Science Alert, který o nových zjištěních rovněž informoval.