Satelitní snímky odhalují pražské tepelné ostrovy

Neobvykle brzká a intenzivní vlna veder se před letním slunovratem rozšířila ze severní Afriky přes Evropu a přinesla teploty typičtější pro červenec a srpen.

„V některých částech Španělska a Francie jsou teploty o více než 10 °C vyšší, než jaký je průměr pro toto roční období, a překonávají tak rekordy. To je v mnoha částech Evropy kombinováno se suchem,“ konstatovala v červnu Světová meteorologická organizace (WMO).

Od konce 19. století, počátku rozmachu emisí CO2, což otepluje naši planetu, se průměrná globální teplota zvýšila zhruba o 1,1 stupně Celsia. Odborníci se obávají, že se extrémy v počasí mohou stát normou a že se vlny veder budou nadále zhoršovat, jak se klima neustále proměňuje, shrnul server listu The Daily Mail.

Aktuální snímky, které minulý týden zveřejnila Evropská kosmická agentura (ESA), znázorňují rozdílné teploty při zemském povrchu v Miláně, Paříži a právě i v Praze dne 18. června v odpoledních hodinách.

U Prahy si lze povšimnout výraznějších oblastí tzv. tepelných ostrovů či ostrůvků zejména v lokalitě Holešovic, v Libni u O2 areny či v průmyslových areálech v jihovýchodní části hlavního města. Teplota uvnitř města tam při povrchu atakovala hodnotu 45 stupňů.

Podle ESA jsou tak nejteplejší místa jasně vidět, stejně tak si podle vědců lze z obrázku odvodit příznivý „chladicí“ efekt parků, různých forem vegetace a vodních ploch.

Několik po sobě jdoucích dnů v polovině června se lidé v mnoha evropských městech museli popasovat s teplotami vzduchu i nad 40 stupňů Celsia. Např. v některých částech Spojeného království vystoupaly v červnu teploty vzduchu až na více než 33 stupňů.

Nešlo ale jen o Evropu. V japonském Tokiu bylo minulý měsíc pět dní v kuse nad 35 °C. Šlo o tamní rekord pro červen od počátku záznamů v roce 1875.

Příslušné zařízení na ISS, které poskytlo data, se jmenuje ECOSTRESS a patří kalifornské Laboratoři tryskového pohonu (JPL) amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA). Přístroj je určen k dálkovému teplotnímu průzkumu pozemských ekosystémů, aby vědci lépe porozuměli kupříkladu i tomu, kolik vody rostliny potřebují.

„Pokračuje v mapování dopadu extrémních veder ve městech po celém světě, včetně nedávných vln veder, které překonaly rekordy jak v Evropě, tak v USA. Tato data lze použít k identifikaci ohnisek, zranitelných oblastí a posouzení možných přístupů ke zmírnění tepla,“ poznamenal k tomu Glynn Hulley z JPL.

Pro ESA je aparát ECOSTRESS cenný, jelikož pomáhá při vývoji nového satelitu Sentinel pro evropskou službu Copernicus na dálkový průzkum Země, konkrétně pro misi Land Surface Temperature Monitoring (LSTM). „LSTM poskytne data o teplotě povrchu v podobném rozlišení,“ doplnil Benjamin Koetz z ESA.

Pro srovnání nabízí ESA ještě pohled na zemský povrch ve větší části Evropy, a to z dat pořízených misí Copernicus Sentinel-3 rovněž 18. června, jen o něco dříve.

Podle meteoroložky Dagmar Honsové může vlastně každý s „ochlazením“ měst pomoci – např. při práci se sekačkou – už jen tím, že nebude vyžadovat „golfový“ trávník.

„Teplota půdy je pod délkou trávníku 10 cm až o 15 °C vyšší než u holé půdy. A při tropických teplotách a vysokém denním výparu se z půdy nevypaří tolik vody, pokud je délka trávy vyšší,“ okomentovala pro Novinky tuto problematiku.

Honsová připomněla, že ve střední Evropě navíc „číhá“ za dveřmi další vlna veder.

„Počátek příštího týdne od 18. července přinese v odpoledních maximech nejvyšší odpolední teploty až na 38 °C. K tomu se přidá jen malá oblačnost. Fyziologicky ekvivalentní teplota, která udává komplexní působení okolí na člověka – tedy i vliv dopadajícího slunečního záření či záření od budov – bude ve městech daleko vyšší,“ upozornila.