Saláty proti horku: Doktorandka mění střechy hal v zeleninové zahrady

Střechy logistických a průmyslových hal mají miliony kilometrů čtverečních plochy vhodné k využití. Tyto střechy navíc tvoří stále více tepelných ostrovů a přitom je lze snadno využít.

„Hal v české krajině přibývá. Denně mizí tolik volné půdy, na které se staví zaasfaltované logistické parky s plechovými bednami. Proto se v rámci své doktorské práce snažím najít opatření ke snížení negativních vlivů výstavby hal na krajinu, sídla i společnost,“ vysvětlila absolventka fakulty architektury a umění Tereza Nalezená.

„Hydroponické pěstování, pouze s využitím živného roztoku, vidím jako jedno z možných a zároveň nejjednodušších řešení. Dokáže využít a ochladit prázdnou střešní krajinu, která se v létě rozpaluje a vytváří tepelné ostrovy měst,“ doplnila.

Rostliny pěstuje ze semínek v laboratorních podmínkách, a když zesílí, vysadí je do hydroponie na střeše. Kromě salátů jsou ve slotech farmy i bylinky nebo zelenina, třeba rajčata, jejichž další přidanou hodnotou jsou květy, které lákají hmyz.

Měsíčně Nalezená sklidí stovky salátů, které odebírají restaurace nebo bistra a rádi za ně zaplatí, anebo je vozí zadarmo do domovů pro seniory.

„Existuje obava, že salát z hydroponie nemá tu chuť, ale tím, že jsou rostliny laboratorně vypěstované, tak mají dokonalý poměr toho, co potřebují, a jsou o to víc chutnější a zdravější. Když jsem naposledy přinesla seniorům asi sto salátů k obědu, tak se úplně dojímali a vzpomínali, jak mívali saláty k obědům běžně. Dnes už ho tak často nemají a byla to pro ně taková specialita,“ poznamenala výzkumnice.

Její startup Saláty na střeše už zaujal velké průmyslové firmy, například logistickou firmu, která má skladovací haly po celé republice.

„Máme už domluvené zájemce z regionu, z Liberce a Jablonce nad Nisou. Firmy si saláty střechu ochladí, ozelení a mohou tak deklarovat odpovědnost vůči životnímu prostředí a společnosti. Navíc saláty využijí pro zaměstnance nebo je dodají třeba do místního domova seniorů a zase splní dobročinnost vůči společnosti,“ popsala Nalezená.

Majitelé hal se přitom vůbec nemusí o salátovou farmu starat, vše za ně obstará někdo jiný, tedy zmíněná doktorandka a její kolegové. A to od zajištění hydroponického systému přes vysazení salátů až po jejich ošetřování a sklizeň. A samozřejmě také know-how, jak pěstovat zeleninu na střechách hal. To, že by museli majitelé hal sami všechno zajišťovat, byl nejčastější důvod, proč se do podobného projektu nepouštěli.

Salátová farma může být i celoroční záležitostí, což je běžné v zemích na západ od nás. Stačí na střeše haly, která má třeba dva hektary, vybudovat skleník a je z něj až několik tun zeleniny týdně.