Článek
Střechy logistických a průmyslových hal mají miliony kilometrů čtverečních plochy vhodné k využití. Tyto střechy navíc tvoří stále více tepelných ostrovů a přitom je lze snadno využít.
„Hal v české krajině přibývá. Denně mizí tolik volné půdy, na které se staví zaasfaltované logistické parky s plechovými bednami. Proto se v rámci své doktorské práce snažím najít opatření ke snížení negativních vlivů výstavby hal na krajinu, sídla i společnost,“ vysvětlila absolventka fakulty architektury a umění Tereza Nalezená.
Hydroponickou farmou chce Tereza Nalezená dokázat, že lze využít prakticky jakékoli ploché střechy k lokálnímu pěstování.
„Hydroponické pěstování, pouze s využitím živného roztoku, vidím jako jedno z možných a zároveň nejjednodušších řešení. Dokáže využít a ochladit prázdnou střešní krajinu, která se v létě rozpaluje a vytváří tepelné ostrovy měst,“ doplnila.
Škola v Ostravě má zřejmě jako první v Česku autonomní hydroponickou farmu
Rostliny pěstuje ze semínek v laboratorních podmínkách, a když zesílí, vysadí je do hydroponie na střeše. Kromě salátů jsou ve slotech farmy i bylinky nebo zelenina, třeba rajčata, jejichž další přidanou hodnotou jsou květy, které lákají hmyz.
Měsíčně Nalezená sklidí stovky salátů, které odebírají restaurace nebo bistra a rádi za ně zaplatí, anebo je vozí zadarmo do domovů pro seniory.
Klimatolog: Letní vedra budou častější a delší
„Existuje obava, že salát z hydroponie nemá tu chuť, ale tím, že jsou rostliny laboratorně vypěstované, tak mají dokonalý poměr toho, co potřebují, a jsou o to víc chutnější a zdravější. Když jsem naposledy přinesla seniorům asi sto salátů k obědu, tak se úplně dojímali a vzpomínali, jak mívali saláty k obědům běžně. Dnes už ho tak často nemají a byla to pro ně taková specialita,“ poznamenala výzkumnice.
Výzkumnice svým projektem upozorňuje na dramatické ubývání půdy i problematiku tepelných ostrovů ve městech.
Její startup Saláty na střeše už zaujal velké průmyslové firmy, například logistickou firmu, která má skladovací haly po celé republice.
„Máme už domluvené zájemce z regionu, z Liberce a Jablonce nad Nisou. Firmy si saláty střechu ochladí, ozelení a mohou tak deklarovat odpovědnost vůči životnímu prostředí a společnosti. Navíc saláty využijí pro zaměstnance nebo je dodají třeba do místního domova seniorů a zase splní dobročinnost vůči společnosti,“ popsala Nalezená.
Majitelé hal se přitom vůbec nemusí o salátovou farmu starat, vše za ně obstará někdo jiný, tedy zmíněná doktorandka a její kolegové. A to od zajištění hydroponického systému přes vysazení salátů až po jejich ošetřování a sklizeň. A samozřejmě také know-how, jak pěstovat zeleninu na střechách hal. To, že by museli majitelé hal sami všechno zajišťovat, byl nejčastější důvod, proč se do podobného projektu nepouštěli.
Salátová farma může být i celoroční záležitostí, což je běžné v zemích na západ od nás. Stačí na střeše haly, která má třeba dva hektary, vybudovat skleník a je z něj až několik tun zeleniny týdně.
Když mu kvůli suchu na farmě uhynuly všechny rostliny, šel na to jinak a má úspěch
