Článek
Na projekt je do konce června 2029 z Operačního programu Jan Amos Komenský určeno asi 895 milionů korun, sdělila náměstkyně na úterním kulatém stole MŠMT.
Cílem je podle ní zejména nastavit systém komunikace a metodické podpory škol a zřizovatelů.
„Nejenom to, aby ministerstvo bylo schopné včas, správně a srozumitelně informovat školy a zřizovatele, ale zároveň aby mělo i zpětnou vazbu od škol a zřizovatelů a na základě té znalosti a oboustranné komunikace mohlo přizpůsobovat své rozhodovací procesy nebo legislativní plány,“ řekla náměstkyně.
Komunikace a informovanost mají spočívat např. ve vytváření metodik a manuálů, pořádání webinářů a online konzultací a v provozování právní poradny a metodické linky.
Podpora škol a zřizovatelů přímo v regionech bude mít podobu třeba metodických konzultací pro vedení škol a zřizovatele a rozvoje manažerských dovedností ředitelů. Součástí bude rovněž spolupráce různých institucí a organizací v lokalitě.
Testování projektu
Projekt tzv. středního článku nyní ministerstvo testuje. Mezi lety 2021 a 2023 se projekt zkouší v okresech Semily a Svitavy, nově se zapojil Karlovarský kraj.
Na celé území Česka by se podle náměstkyně měl šestiletý projekt rozšířit od 1. července 2023. Podporu bude školám a obcím poskytovat 150 lidí. Z toho 120 osob bude působit ve 13 regionálních týmech, které budou blízko jednotlivých škol a radnic a budou sdílet zázemí a zkušenosti s krajskými pobočkami Národního pedagogického institutu a České školní inspekce.
V centrálním týmu na MŠMT bude pracovat 30 lidí, přičemž centrální tým bude poskytovat podporu i školám v Praze.
V Česku po reformě státní správy v roce 2001 chybí podpůrný systém pro vedení škol i zřizovatele škol, jak dále uvedla Běťáková. V ČR je podle náměstkyně vysoká míra autonomie škol, která s sebou nese vysoké nároky na ředitele a administrativní zátěž.
Podobně se dříve vyjádřil mj. vedoucí expertní skupiny k přípravě strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2030+ a vedoucí Centra pro sociální a ekonomické strategie Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Arnošt Veselý.
Vláda se ve svém programovém prohlášení zavázala, že vytvoří podmínky pro posílení klíčové role ředitele školy jakožto pedagogického lídra. Snížit by se tak měla administrativní zátěž ředitelů, a to mimo jiné díky rozvoji informačního systému veřejné správy s termínem do září 2023.
Zmíněná Martina Běťáková se stala náměstkyní ministra školství Vladimíra Balaše (STAN) v říjnu, předtím na ministerstvu vedla oddělení podpory škol. Na pozici politického náměstka Běťáková vystřídala exministra školství za ANO Roberta Plagu, který přešel v září do vedení Národního akreditačního úřadu.
