Článek
„Žili vedle sebe v míru, i když se nepropojovali sňatky. Oblast Vídně byla v období Avarské říše místem, kde se geneticky stýkala Evropa s východní Asií. Genetický rozdíl mezi obyvatelstvem byl po generace propastný,“ řekla Novinkám Zuzana Hofmanová z Ústavu archeologie a muzeologie Filozofické fakulty Masarykovy univerzity.
U Vídně geneticky sousedila Evropa s Asií
Se svým týmem analyzovala v uplynulých 2,5 roku 700 kosterních ostatků z Mödlingu a Leobersdorfu. Nacházejí se na jih od Vídně a dělí je 20 kilometrů. V 8. století byl co do složení jejich obyvatelstva mezi nimi takový rozdíl, jako je mezi Evropany a Asiaty. Obyvatelé Mödlingu měli evropský původ a patrně šlo o potomky lidí z Panonie, kteří obývali tuto oblast ještě za rozkvětu Římské říše. Leobersdorf byl avarský.
Pro vědce je až nepochopitelné, že zástupci rozdílných etnik byli schopni žít v klidu a míru po generace spolu a současně společensky zcela odděleně. Až do podrobné analýzy kostí týmem vědců z Masarykovy univerzity se Mödling považoval za avarský. V obou lokalitách jsou pohřebiště, přičemž kosti z něj až nyní ukázaly, že tomu tak není.
Fosilní stopy odhalily, že dva staré druhy předchůdců člověka se mohly setkat na břehu jezera v Keni
Kosterní pozůstatky a artefakty z hrobů toho řekly mnohem více. Na obou pohřebištích se podařilo vypátrat jednotlivé příbuzné, a to v linii šesti generací. „Navzdory pověsti Avarů coby krutých válečníků nám výzkum dal jasné důkazy, že pohřbení žili v jednom z nejmírumilovnějších období střední Evropy,“ uvedla vědkyně.
Důkazů míru je více. Na kostrách se nenacházejí bojová zranění a téměř žádné známky nemocí, které jsou průvodním jevem všech válek. Také zbraně byly do hrobů ukládány jen výjimečně. Jinými slovy nešlo o komunitu, která by je potřebovala. Díky nové strategii celoplošného odběru vzorků a citlivé genetické analýze bylo možné mezi zemřelými objevit vysoký počet příbuzných.
V podstatě v obou sídlech žili potomci původního evropského obyvatelstva (Mödling) a Avarů (Leobersdorf) po generace vedle sebe.
Historie ukrytá v kostech
„Patrně měli silné kulturní tradice, proto se tyto dva tábory mezi sebou nemísily, přestože mezi oběma sídly neexistovala žádná politická hranice jako mezi současnými státy,“ vysvětlila archeoložka.
Břevnovský klášter vydal ojedinělý soubor pozůstatků ze sedmileté války
Centrum Avarské říše bylo v současném Maďarsku, kde si Avaři z Leobersdorfu hledali partnerky. Muži z Mödlingu měli nevěsty ze západu.
Vědci odebrali z koster pohřbených vzorky, které poslali do Brna. Tam je členové týmu ArcheoGen analyzovali v laboratořích. Hledali nejen příbuzenské vazby na jednotlivých pohřebištích, ale také se snažili najít genetickou spojitost mezi oběma lokalitami. Ta ale po více než století vůbec neexistovala.
„Přesto se obě komunity nelišily zvyklostmi, postavením ani bohatstvím. Symboly vyššího společenského postavení, jako je kování opasků s vyobrazením gryfa, ale obecně celá jejich kultura a zvyky byly po dobu šesti generací stejné na obou pohřebištích,“ dodala vědkyně.
Avaři byli podle dobové literatury postrachem Slovanů a třásla se před nimi i starobylá Byzanc. O nových poznatcích o těchto původních nájezdnících z asijských stepí informovali vědci v prestižním časopise Nature.