Hlavní obsah

S Avary se žilo po generace v klidu a míru, ukázal unikátní genetický výzkum několika set koster

4:17
4:17

Poslechněte si tento článek

Brno

Avaři byli vždy považováni za nemilosrdné nájezdníky, kteří si ve střední Evropě od 6. století krutě podmanili původní obyvatelstvo a vytvořili si v ní svoji říši. Výzkum archeologů z brněnské Masarykovy univerzity ale ukázal pravý opak. U Vídně žili vedle sebe po šest generací bez problémů Avaři a potomci původního evropského obyvatelstva.

Foto: MUNI

Vědci analyzovali při unikátním genetickém výzkumu 700 ostatků z oblasti Vídně.

Článek

„Žili vedle sebe v míru, i když se nepropojovali sňatky. Oblast Vídně byla v období Avarské říše místem, kde se geneticky stýkala Evropa s východní Asií. Genetický rozdíl mezi obyvatelstvem byl po generace propastný,“ řekla Novinkám Zuzana Hofmanová z Ústavu archeologie a muzeologie Filozofické fakulty Masarykovy univerzity.

U Vídně geneticky sousedila Evropa s Asií

Se svým týmem analyzovala v uplynulých 2,5 roku 700 kosterních ostatků z Mödlingu a Leobersdorfu. Nacházejí se na jih od Vídně a dělí je 20 kilometrů. V 8. století byl co do složení jejich obyvatelstva mezi nimi takový rozdíl, jako je mezi Evropany a Asiaty. Obyvatelé Mödlingu měli evropský původ a patrně šlo o potomky lidí z Panonie, kteří obývali tuto oblast ještě za rozkvětu Římské říše. Leobersdorf byl avarský.

Foto: MUNI

Vědkyně nad kosterními pozůstatky z rakouských pohřebišť z časů Avarů

Pro vědce je až nepochopitelné, že zástupci rozdílných etnik byli schopni žít v klidu a míru po generace spolu a současně společensky zcela odděleně. Až do podrobné analýzy kostí týmem vědců z Masarykovy univerzity se Mödling považoval za avarský. V obou lokalitách jsou pohřebiště, přičemž kosti z něj až nyní ukázaly, že tomu tak není.

Fosilní stopy odhalily, že dva staré druhy předchůdců člověka se mohly setkat na břehu jezera v Keni

Věda a školy

Kosterní pozůstatky a artefakty z hrobů toho řekly mnohem více. Na obou pohřebištích se podařilo vypátrat jednotlivé příbuzné, a to v linii šesti generací. „Navzdory pověsti Avarů coby krutých válečníků nám výzkum dal jasné důkazy, že pohřbení žili v jednom z nejmírumilovnějších období střední Evropy,“ uvedla vědkyně.

Foto: MUNI

O genetickou analýzu vzorků ze 700 ostatků z Rakouska se postarali archeologové z laboratoří brněnské Masarykovy univerzity.

Důkazů míru je více. Na kostrách se nenacházejí bojová zranění a téměř žádné známky nemocí, které jsou průvodním jevem všech válek. Také zbraně byly do hrobů ukládány jen výjimečně. Jinými slovy nešlo o komunitu, která by je potřebovala. Díky nové strategii celoplošného odběru vzorků a citlivé genetické analýze bylo možné mezi zemřelými objevit vysoký počet příbuzných.

V podstatě v obou sídlech žili potomci původního evropského obyvatelstva (Mödling) a Avarů (Leobersdorf) po generace vedle sebe.

Historie ukrytá v kostech

„Patrně měli silné kulturní tradice, proto se tyto dva tábory mezi sebou nemísily, přestože mezi oběma sídly neexistovala žádná politická hranice jako mezi současnými státy,“ vysvětlila archeoložka.

Břevnovský klášter vydal ojedinělý soubor pozůstatků ze sedmileté války

Věda a školy

Centrum Avarské říše bylo v současném Maďarsku, kde si Avaři z Leobersdorfu hledali partnerky. Muži z Mödlingu měli nevěsty ze západu.

Foto: MUNI

Mapka s pohřebišti. Zcela dole je avarský Leobersdorf a nad ním evropský Mödling.

Vědci odebrali z koster pohřbených vzorky, které poslali do Brna. Tam je členové týmu ArcheoGen analyzovali v laboratořích. Hledali nejen příbuzenské vazby na jednotlivých pohřebištích, ale také se snažili najít genetickou spojitost mezi oběma lokalitami. Ta ale po více než století vůbec neexistovala.

Foto: Ilona C. Kiss, Déri Museum, Debrecen

Rekonstrukce avarského nájezdníka

„Přesto se obě komunity nelišily zvyklostmi, postavením ani bohatstvím. Symboly vyššího společenského postavení, jako je kování opasků s vyobrazením gryfa, ale obecně celá jejich kultura a zvyky byly po dobu šesti generací stejné na obou pohřebištích,“ dodala vědkyně.

Foto: MUNI

Jedna z lebek, z nichž se odebíraly vzorky pro výzkum.

Avaři byli podle dobové literatury postrachem Slovanů a třásla se před nimi i starobylá Byzanc. O nových poznatcích o těchto původních nájezdnících z asijských stepí informovali vědci v prestižním časopise Nature.

Vědci po 1400 letech díky genetice rozlouskli záhadu o původu Avarů

Věda a školy

Výběr článků

Načítám