Článek
Proléčivo je látka, která se metabolicky mění v samotné léčivo až v těle tak, že se aktivuje na vybraném místě. Proléčiva se však mnohdy mohou aktivovat na nejrůznějších místech, proto jsou k nim potřeba tzv. aktivátory.
Dosud užívaná generace aktivátorů je ovšem pomalá a neúčinná. Molekula léčivé látky se uvolní zpravidla až za několik hodin a organismus z ní dokáže využít jen zhruba 60 procent.
„Naše nejnovější generace aktivátorů umožňuje stoprocentní uvolnění léčiva, a to ve velmi krátkém čase, během zhruba půl hodiny. Vyšší rychlost a účinnost jsme dokázali na několika příkladech buněčných in vitro experimentů,“ popsal Milan Vrábel z ústavu.
Pražská jaderná fakulta se zapojila do vývoje přístroje, který by umožnil ozařování pacienta vestoje
Na aktivátorech pracuje i farmaceutický průmysl
Na vývoji aktivátorů pracuje mj. také farmaceutický průmysl. Ačkoli se jedná o počáteční nedokonalé verze aktivátorů, podle vědců se ukazuje, že tento koncept v lidském organismu funguje. Již se uskutečnily první fáze klinických testů.
Tým z ÚOCHB se na výzkumu podílí s vědci z Technické univerzity ve Vídni. Jejich práci ve dvou zářijových článcích (první článek; druhý článek) otiskl vědecký časopis Angewandte Chemie.
Výzkum vznikl díky podpoře Národního ústavu CarDia z programu Exceles financovaného EU a také v rámci projektu Nové technologie pro translační výzkum ve farmaceutických vědách (NETPHARM), který je rovněž spolufinancovaný z evropských peněz. Výzkum také podpořila Grantová agentura ČR a Rakouský vědecký fond.
ÚOCHB je vědecká instituce, jejímž hlavním posláním je základní výzkum v oblasti chemické biologie a medicinální chemie, organické a materiálové chemie, chemie přírodních látek, biochemie a molekulární biologie, fyzikální chemie, teoretické chemie a analytické chemie. Soustředí se také na přenos výsledků základního výzkumu do praxe.