Článek
První hrozbou je rostoucí konkurence mezi jednotlivými centry. Dlužno předeslat, že se netýká soutěže v obchodní činnosti, ale v získávání lidských zdrojů. Intenzita konkurence je už tak velká, že na desetibodové stupnici dosáhla úrovně 7,6 bodu.
Vzhledem k tomu, že od kandidátů jsou často vyžadovány i neobvyklé jazykové kombinace, které se často v ČR ani nedají studovat, musí firmy zaměřit pozornost na cizince, kteří v segmentu podnikových služeb tvoří již jednu třetinu všech zaměstnanců, a tato tendence je rostoucí.
Místo směřování k podpoře flexibility práce jde česká legislativa opačným směrem.
„Řešením je získání většího počtu pracovníků, to je však ztíženo celou řadou brzd, například zdlouhavým imigračním procesem při náboru zaměstnanců mimo EU anebo nedostatečnou podporou pružných pracovních úvazků. Snažíme se o této problematice hovořit s vládou, ale zatím jsme nebyli vyslyšeni,“ vysvětluje Ota Kulhánek, prezident ABSL.
Studentům chybějí i pracovní návyky
Dodává, že Česká republika tím přichází o obchodní příležitosti v hodnotě 10 až 15 miliónů dolarů ročně (253 až 379 miliónů korun).
Dalším závažným problémem je podle něj snižující se kvalita absolventů vysokých škol.
„I když se o nedostatečné kvalitě absolventů vysokých škol hovoří již několik let, nedochází ke zlepšení. Mají nízké znalosti technologií a jazyků a nejsou připraveni pro profesní praxi. Chybí jim základní analytické schopnosti, měkké dovednosti a často i pracovní návyky. Firmy musí proto částečně školský systém suplovat a masivně investovat do vzdělávání zaměstnanců,“ stěžuje si odborník.
Omezení u práce z domova
Rozvoji podnikových služeb brání i zbytečná legislativní omezení. Týká se to kupříkladu možnosti pracovat z domova, jež, alespoň v omezené míře, patří v centrech podnikových služeb k běžně nabízeným výhodám a je využívána téměř 80 procenty zaměstnanců.
Nová legislativa, která upravuje podmínky práce z domova a má platit od dubna letošního roku, však může přinést zaměstnavatelům v tomto směru celou řadu nepříjemností a nadměrné administrativy.
„I když stále není jasné, v jaké podobě bude nové nařízení uvedeno v život, již nyní je jasné, že zaměstnavatelé nebudou ochotni převzít dodatečné náklady a zodpovědnost za bezpečnost práce svých zaměstnanců v době, kdy pracují z domova. A to může vést k rozhodnutí limitovat možnosti práce z domova. Místo směřování k podpoře flexibility práce jde česká legislativa opačným směrem. A to není pro rozvoj našeho segmentu dobrou zprávou,“ zdůrazňuje Kulhánek.
