Rusové mají problém na Sojuzu. Za únikem chladicí kapaliny mohou být Geminidy

Podle Viktora Voropajeva z Keldyšova ústavu aplikované matematiky Ruské akademie věd může být za únik chladicí kapaliny – a tedy za poškození vnějšího pláště lodi – odpovědný drobný meteoroid z meteorického roje Geminid, případně kus tzv. vesmírného smetí, což většinou znamená úlomky z již nefunkčních družic.

„Meteoroid z meteorického roje Geminid nelze jakožto ‚hlavního podezřelého‘ vyloučit, protože orbitální poloha Mezinárodní vesmírné stanice je v souladu s teorií naznačující dopad malého meteoroidu. Až experti lokalizují místo poruchy, půjde situaci poměrně snadno modelovat,“ vysvětlil Voropajev ve svém vyjádření pro agenturu TASS.

„To je však prozatím velmi diskutabilní,“ okomentoval zmínku o Geminidech specialista na kosmonautiku Michal Václavík z České kosmické kanceláře a Fakulty strojní ČVUT v Praze.

Bývalý ruský kosmonaut Sergej Krikaljov nicméně již ve čtvrtek prohlásil, že došlo k poškození radiátoru a servisního modulu kosmické lodě Sojuz MS-22 dopadem mikrometeoroidu či kosmické tříště. „Porucha může ovlivnit výkon chladicího systému modulu, ale neohrozí posádku,“ konstatoval podle agentury AP Krikaljov, který v současnosti působí jako výkonný ředitel pilotovaných programů ruské vesmírné korporace Roskosmos.

Roskosmos ve svém sobotním hlášení oznámil, že osazenstvo ruského segmentu ISS se bude o víkendu věnovat pravidelnému úklidu a odpočinku. Posádka ISS ani stanice jako taková tedy nemají být v ohrožení.

Podle Václavíka zatím kvůli úniku chladicího média nedochází k přehřívání kosmické lodi. Teplota uvnitř obytné sekce i návratového modulu Sojuzu MS-22 – kde teď kosmonauti samozřejmě nejsou – se pohybuje od 28 do 30 °C, což je zhruba dvojnásobek normálu. Teplota a vlhkost zůstávají v přijatelných limitech za pomoci staničních systémů ruského segmentu ISS.

Během soboty Roskosmos pokračuje v testech palubních systémů tohoto Sojuzu MS-22. Nouzový návrat tohoto plavidla na Zemi se v tuto chvíli neplánuje.

Na kosmodromu Bajkonur v Kazachstánu probíhají přípravy Sojuzu MS-23 ke startu plánovanému na 16. března 2023. Pokud by vyvstala potřeba, je ale možné přípravu urychlit a k ISS vyslat nový Sojuz dříve.

Na ISS je momentálně sedm lidí. V Sojuzu by měli domů letět tři z nich: Rusové Dmitrij Petelin a Sergej Prokopjev a Američan Frank Rubio, a to právě až v březnu.

Na tuto neděli pak navíc plánuje americký vesmírný úřad NASA využití staničního manipulátoru SSRMS k inspekci místa úniku chladicího média.

Ruští kosmonauti Prokopjev a Petelin původně měli ve čtvrtek v otevřeném vesmíru strávit šest hodin a 37 minut. Měli přenést chladič výměníku tepla z malého výzkumného modulu Rassvet do víceúčelového laboratorního modulu Nauka pomocí robotického ramene manipulátoru ERA.

Na ISS oba Rusy dopravila raketa Sojuz, která odstartovala 21. září z kosmodromu Bajkonur. Plánované práce měli vykonat minulý měsíc, ale zabránila tomu porucha skafandrů. Kosmonauti později vadné součástky skafandrů vyměnili.

Mezinárodní vesmírná stanice je společným projektem NASA, Roskosmosu, evropské agentury ESA, Japonska a Kanady. V souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu a následným zavedením protiruských sankcí ze strany západních zemí adresoval bývalý šéf Roskosmosu Dmitrij Rogozin Spojeným státům a dalším zemím už dříve řadu výhrůžek.

Navzdory rozkolu se ale NASA a Roskosmos dohodly na pokračování společných letů na ISS. Tento orbitální komplex tak v současné době zůstává jednou z posledních oblastí spolupráce mezi Moskvou a Západem.